Ačkoli je na našem trhu k dispozici již řadu let přípravek prokazatelně zlepšující kvalitu vod v nádržích i ekonomiku čistíren odpadních vod (ČOV) bez použití chemie, není k těmto účelům ve větší míře využíván. Jde o přípravek SEKOL, jedinou biotechnologii v ČR s certifikátem ministerstva životního prostředí.

V poslední době probíhá v laické i odborné veřejnosti diskuse o přílišném chemickém zatížení zemědělské půdy a krajiny. Nedílnou součástí tohoto procesu je ovšem i zbytečné používání chemie při čištění vodních ploch rybníků i velkých nádrží a v ČOV. Využití biotechnologií je zcela zanedbáváno, přestože při jejich aplikaci nejsou nutné žádné technologické investice a výsledek se projevuje prakticky okamžitě.

Účinky přípravku SEKOL testovala jeho výrobce – společnost Ventura – venkov v rámci společného projektu „Výzkum intenzifikace venkovských a malých ČOV neinvestičními prostředky“ s Výzkumným ústavem vodohospodářským T.G. Masaryka na stabilizační nádrži Kobylice. Jde o ČOV pro 130 ekvivalentních obyvatel, která se skládá ze zemní usazovací nádrže a biologického rybníka, který má roli dočišťovací nádrže o ploše 5000 m čtverečních metrů. Z výsledku testu je jednoznačně patrné, že při použití biochemického přípravku byla voda v uvedeném rybníku průzračně čistá (viz ilustrační foto), zatímco v opačném případě pokrývalo hladinu rybníka na první pohled velké množství fytoplanktonu.

I proto rozhodl v únoru letošního roku certifikační orgán odboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) o udělení certifikace přípravku SEKOL a doporučil jeho využití pro aplikaci v praxi. „Aplikací biotechnologických přípravků na malých ČOV může dojít k ekonomické úspoře při provozu, zejména snížením množství kalů, prodloužením intervalů odvozů, zlepšením separačních vlastností aktivovaného kalu a podobně,“ uvádí se v dokumentu MŽP. Právě k tomu je vhodný přípravek SEKOL.

Nedostatečná funkčnost zejména malých ČOV je přitom v současné době předmětem neustálé kritiky, a tento problém se podle všeho ještě prohloubí připravovanou legislativou zpřísňující parametry při vypouštění odpadních vod. To dává spolu s čerstvou certifikací přípravku od MŽP předpoklady k jeho širšímu využívání nejen na ČOV, ale právě i při zlepšení kvality vod v rybnících, i na větších vodních nádržích. Má to však dvě podmínky – aby se o existenci přípravku veřejnost dozvěděla a aby ti, kteří jsou po desítky let zvyklí řešit čistotu vod prostřednictvím chemie, začali uvažovat jiným způsobem a naplnili tak v praxi pojem „udržitelný rozvoj“.

Jedním z negativních příkladů z praxe je metoda zlepšení kvality vody v táborském rybníku Jordán pomocí sráženích stanic měnících základní živinu pro řasy a sinice – fosfor, na sraženinu, která se ovšem bude následně usazovat na dně uvedeného rybníka. Není od věci zmínit, že na uvedeném projektu, jak portál Naše voda informoval, spolupracuje město s Biologickým centrem Akademie věd v Českých Budějovicích. Jinými slovy – chemické metody čištění vody obhajuje i akademická sféra, což není zrovna dobrá vizitka pro „pokrokové vědce“.  Pokud přitom budeme v naší zemi obdobným způsobem postupovat dál, stanou se z našich rybníků a velkých nádrží „přírodní“ ČOV. Respektive, ony už v řadě míst ČOV fakticky jsou. Což ale většina laické populace neví a většině odborníků je to jedno….

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto (rybník Kobylice po aplikaci SEKOL) Ventura – venkov