V posledních 20 letech se zvýšila spotřeba piva na hlavu v Etiopii ze dvou na sedm litrů – i díky českému pivu a českým investicím. Píše o tom server rozvojovka.cz.

Etiopie má poměrně krátkou pivovarnickou tradici, první pivovar St. George byl založen ve 20. letech minulého století v hlavním městě, v 60. letech, pak vznikl další pivovar Meta Abo nedaleko metropole Addis Abeby. Větší konkurence se začala objevovat až od konce 80. let, kdy během jedné dekády vyrostly další tři pivovary, z nichž dva, Harar a Bedele, pomáhaly stavět a vybavovat československé firmy.

Až do roku 1998, kdy pivovar St. George koupil francouzský gigant Castel, ale patřily všechny pivovary státu.  Centrálně řízené odvětví, podobně jako řada dalších, příliš aktivním rozvojem neprocházelo. Skutečně konkurenční prostředí začalo vznikat až v roce 2011, kdy na trh vstoupil holandský Heineken a koupil pivovary v Hararu a Bedele. Do soutěže se zapojil ještě londýnský Diageo, který vstoupil do pivovaru Meta Abo. Před pár lety se podél jezera v Awasse místo promenády vinula hliněná cesta a těch několik hospůdek či bister nabízelo maximálně lahvový St. George, který tehdy ovládal většinu trhu. Kvůli omezené dodávce pivo často docházelo, protože přednostní právo odběru měly velké restaurace a mezinárodní hotely. Dnes je možné si u jezera dopřát i pivo točené, a hned několika značek. Nová značka Walia, kterou představil Heineken loni, má dokonce potenciál stát se nejrozšířenějším pivem v Etiopii.

V čase, kdy Castel vstupoval na trh, se průměrná spotřeba na hlavu pohybovala kolem dvou litrů piva ročně. Loni jeden člověk vypil v průměru sedm litrů piva za rok, celkově se v Etiopii vyprodukovalo 7 milionů hektolitrů piva. V Česku, kde žije ve srovnání s Etiopií jen desetina obyvatel, pivovary loni vyrobily přes 19 milionů hektolitrů piva (Češi v průměru ročně spotřebují přes 140 litrů piva na osobu).

Obrovský pivovarnický potenciál země si mezinárodní hráči a investoři uvědomují. Pivovarnické skupiny zvyšují kapacity stávajících pivovarů a modernizují je, staví nové areály, uvádějí nové značky piv. Heineken v lednu dostavěl nový pivovar Kilinto na předměstí Addis Abeby, který bude schopen vyprodukovat až 1,5 milionu hektolitrů ročně. Diageo zdvojnásobil kapacity pivovaru Meta Abo a představil nové značky Zemen a nealkoholický Malta Guinness.

Činí se i etiopský stát a to se pozitivně odráží na obchodním přínosu pro české firmy. Kromě výše zmíněných staveb se české společnosti podílely v minulosti na vybavování pivovarů Dashen či Meta Abo. Naposled česká strojírenská společnost ZVU Potez získala kontrakt na stavbu nového pivovaru pro etiopský pivovar Raya. Stavba pivovaru za 750 milionů korun v severoetiopském městě Maychew byla dokončena a předána v únoru 2015. Pivovar bude mít kapacitu zhruba 600 tisíc hektolitrů ročně. Hradecká firma také pivovar vybavila moderními technologiemi. Bude tu ještě nějakou dobu pracovat český sládek, který bude garantovat kvalitu piva a předávat znalosti místním odborníkům.

Pivovarnictví a sektor nápojů obecně zatím patří k několika z mála odvětví, kam etiopský stát postupně pouští zahraniční konkurenci.

Přes tyto možnosti se ale v současné době probíhající mezinárodní konferenci OSN o financování rozvoje (od 13. července v Addis Abebě) neúčastní žádný významný český politik. V diskusi o migrační politice představitelé české vlády prohlašují, že Česká republika je připravena zapojit se do řešení globálních problémů. Je proto škoda, že do Addis Abeby, kde se bude řešit financování globálního rozvoje, nemíří žádný člen vlády,“ říká Ondřej Kopečný z analytického centra Glopolis.

Důležitým tématem konference budou daňové úniky. Podle konzervativních odhadů britské neziskové organizace Action Aid přijdou v jejich důsledku rozvojové země každý rok o 120 až 160 miliard dolarů, zatímco rozvojová pomoc je 130 miliard. Přestože Česká republika podle ministra financí Andreje Babiše patří v Bruselu mezi lídry daňové agendy, v delegaci vedené náměstkem ministra zahraničí budou zástupci českého ministerstva financí zcela chybět. „Úniky z daně z příjmu nadnárodních firem skrze daňové ráje a agresivní daňovou optimalizaci se netýkají pouze rozvojových zemí, ale také nás. Pokud to ministr financí myslí s bojem proti daňovým únikům opravdu vážně, bylo by vhodné, aby na podobná jednání na globální úrovni vyslal alespoň svého zástupce,“ dodává Kopečný.

Zdroj: www. rozvojovka.cz (redakčně kráceno), ilustrační foto archiv Naše voda