Doporučení Evropského účetního dvora zvýšit ceny vodného a stočného v ČR ze stávající hranice dvou procent z celkového příjmu domácností na čtyři procenta teoreticky znamená dvojnásobné zvýšení cen vody. To ale v nejbližších letech rozhodně nehrozí.

Na ceny vody v ČR má rozhodující vliv především platná legislativa. I když si většina lidí myslí, že ceny vodného a stočného určují velké nadnárodní vodohospodářské společnosti. Ty sice jako provozovatelé vodohospodářských sítí do cen vody také mluví, výsledné ceny jsou ale výstupem z dohody tří stran – zmíněných vodohospodářských společností, majitelů těchto sítí, což jsou z 85 procent na území ČR obce a města, a ministerstva financí, které definitivně stanovuje ceny vodného a stočného s ohledem na takzvanou sociálně únosnou cenu vody, což jsou ona dvě procenta, o nichž mluví Evropský účetní dvůr.

Ceny vody jsou přitom na různých místech ČR různé, a k překvapení lidí se liší o více než 100 procent. Tyto rozdíly jsou dané zejména výší nákladů na výrobu pitné vody, a právě tam vznikají na první pohled nepochopitelné rozdíly. Ten první, který postihuje polovinu území ČR, spočívá přitom v odlišných zdrojích vody – polovina obyvatel je totiž zásobována za zdrojů povrchových, polovina ze zdrojů podzemních. Surová podzemní voda je přitom o polovinu až o dvě třetiny levnější než voda povrchová, což se ovšem má změnit. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) plánuje zdražení podzemní vody, v zásadě na úroveň vody povrchové, a lze předpokládat, že takový návrh bude odsouhlasen. Svým způsobem je to spravedlivé, nicméně tento krok zdraží vodné a stočné všude tam, kde jsou podzemní vody zdrojem pitné vody pro obyvatelstvo, ale naopak ne tam, kde je zdrojem pitné vody voda povrchová. To se však do cen vody promítne nejdříve ve vodném a stočném pro rok 2017, jistě ne pro rok následující. Nárůst nákladů na ceny vody prostřednictvím zdražení podzemních vod přitom může ceny vodného a stočného ovlivnit maximálně 10 procenty a lze předpokládat, že tvůrci cen vodného a stočného rozloží tyto vícenáklady do několika let. Pokud se týká impulsů pro růst cen vody již v následujícím roce, je to opět zejména legislativa MŽP, konkrétně zpřísnění podmínek pro čištění odpadních vod a s ní související potřeba využívat dražší technologie, což zvýší náklady zejména na stočné. I v tomto případě lze předpokládat konkrétní dopad do cen vody, avšak v řádech několika procent, který se ale může skutečně projevit již příští rok.

Trvalý a největší tlak na růst cen vody ovšem představuje potřeba neustálé obnovy vodohospodářského majetku, tedy vodovodních a kanalizačních sítí a zařízení pro čištění vod. Tato obnova je financována především z vodného a stočného a v praxi tak platí (a zejména platit bude), že výrazný růst cen vody lze v budoucnosti předpokládat tam, kde byly investice trvale zanedbávány. Naopak tam, kde se v dostatečné míře investovalo doposud, což je především na severu Čech (kde je ale také cena vody díky tomu vyšší než celostátní průměr), žádné razantní zdražení vody nehrozí.

Jak již bylo řečeno, určuje ceny vody do značné míry naše legislativa. To mimo jiné znamená, že prostřednictvím našich zákonů a podmínek pro výrobu pitné vody a čištění odpadních vod lze růst cen vody brzdit a do jisté míry tak kompenzovat prorůstové tlaky. Možností je celá řada – od přehodnocení parametrů kvality odpadních vod přes podmínky dotací do obnovy nebo výstavby vodohospodářských sítí až k možným daňovým změnám, například přeřazení vody do nižší sazby DPH, která dnes činí 15 procent a je nejvyšší v celém středoevropském regionu. Lze jen připomenout, že existují země a regiony, kde je sazba DPH na vodu nulová, neboť je tím vyjádřen veřejný zájem na únosných cenách „zboží“, které každý den potřebuje nezbytně ke svému životu každý člověk. U nás není voda zařazena ani do snížené sazby DPH, na rozdíl třeba od knih. Nic proti knihám, ale k životu jistě nejsou naprosto nezbytné a navíc tato daňová úleva nepostihuje společnost jako celek.

Každopádně, pro rok 2016 se ceny vodného a stočného v ČR určitě nezvýší skokově, v některých regionech se možná nezvýší vůbec, v jiných lze očekávat nárůst v řádu několika procent. Nelze sice zcela vyloučit možný růst cen vody až o deset procent, jak v poslední době hlásají titulky v tuzemských médiích, v žádném případě ale nepůjde o plošné zdražení na celém území ČR. Alespoň v současné době pro to zatím není žádný logický důvod.

Petr Havel, Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová