Jedním z četných důkazů o obecně šířených mýtech v oblasti vodohospodářství je i článek Martina Janečka z ústecké organizace Strany zelených „Sucho v legislativě“. Na zavádějící údaje reaguje ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák.

Vážený pane Janečku,

s pozorností jsem přečetl Váš článek v Parlamentních listech, který se dotýká zcela zásadní oblasti pro všechny vodohospodáře a to problému sucha. Musím ovšem uvést na pravou míru některé obecně zakořeněné omyly, ze kterých Váš příspěvek vychází, a které pohled na náš obor dlouhodobě zkreslují:

„Dešťová voda ze zpevněných ploch nadnárodních supermarketů je zpoplatněna, zisky končí u vodárenských společností a odváděné vody přesto končí v místní vodoteči.“

Ke zpoplatňování je nutné poznamenat, že pokud je odvod srážkových vod zpoplatněn a stane se příjmem vodárenských společností, tak okamžitě dochází k snížení nákladů, alokovaných na stočné ostatních zákazníků, kteří jsou na místní kanalizační síť připojeni a to bez možnosti jakýmkoliv způsobem navyšovat zisk. Zjednodušeně – pokud vodohospodáři vyberou více na stočném za srážkové vody, o to méně platí obyčejný zákazník. Tento princip solidarity je jasně nastaven v pravidlech cenotvorby (zejména zákon o cenách č. 526/1990 Sb., Cenový věstník Ministerstva financí pro zboží s regulovanými cenami a také podmínky pro kalkulaci cen vodného a stočného, které jsou určeny zákonem o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 428/2001 Sb.)

Co ovšem zůstává dlouhodobě neřešeno a na co sdružení SOVAK ČR dlouhodobě upozorňuje, je rozsah výjimek ze zpoplatnění odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu – povinnost se nevztahuje na plochy dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací, plochy drah celostátních a regionálních, zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti. Zde absencí novelizace zákona o vodovodech a kanalizacích Česká republika dlouhodobě porušuje základní požadavek Rámcové vodní směrnice, kterým je princip znečišťovatel platí. Rozložení zpoplatnění mezi všechny producenty potom jednoznačně vede k tlaku na snížení množství produkovaných a odkanalizovaných srážkových vod stejně tak, jako tomu je v sousedním Německu. Jako příklad mohou posloužit údaje z vaší oblasti (SčVK), kde rozdíl mezi fakturovaným objemem stočného a skutečně čištěným objemem odpadních vod, který byl v roce 2012 celých 50 %!

„Investorům nevadí řešit zasakování dešťových vod v areálu“.

Od novelizace vodního zákona č. 254/2001 Sb. v roce 2010 platí povinnost všech investorů řešit srážkové vody v rámci výstavby (§ 5 odst. 3 vodního zákona) a to formou vsakování nebo zadržování a poté jejich odvádění a v souladu se stavebním zákonem. Stavební zákon prostřednictvím vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území vymezuje stavební pozemek tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch. Právní rámec tedy vyžaduje řešení, ovšem realita je taková, že při současném trendu snížení frekvence při současném zvýšení intenzity srážkových událostí jsou požadavky na realizaci dostatečné akumulace vod pro případné zasakování srážkových vod ve velkých areálech naprosto enormní a nereálné, nemluvě o tom, že v řadě intravilánů hydrogeologické posudky naprosto jasně prokazují, že místní půdní vrstvy nemohou požadované srážkové vody zasakovat. I proto vznikla v roce 2013 za podpory SOVAK ČR odvětvová norma vodního hospodářství TNV 759011, která řeší nejen vsakovací zařízení, ale i zařízení pro akumulaci a škrcený odtok, případně akumulaci a škrcený odtok s částečným vsakováním. Právě kombinace přístupu akumulace/vsakování/škrcený přepad do kanalizace je pro řadu investorů jedinou reálnou metodou řešení.

Závěrem se domnívám, že profesionálnější by bylo prověřit aktuální situaci v regionu Ústeckého kraje, kde působíte, ve spolupráci s příslušnou vlastnickou vodárenskou společností. Ve Vašem případě je to Severočeská vodárenská společnost a.s., sdružující lokální města a obce, která se dlouhodobě podmínkám hospodaření se srážkovými vodami věnuje (např. http://www.svs.cz/cz/pro_novinare/tiskove_zpravy/zpoplatnime-dest-aneb-nektera-fakta-o-destovych-vodach.html).

Původní článek Martina Janečka najdete na stránkách SOVAK ČR

Oldřich Vlasák, ředitel SOVAK ČR, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová