Ministr životního prostředí předložil novelu zákona o vodách, která zvyšuje ceny vodného a stočného o 20 procent, a to bez jakékoliv záruky, že se vybrané prostředky vrátí do ochrany vodních zdrojů.

Ministerstvo životního prostředí předložilo v listopadu do meziresortního připomínkového řízení novelu vodního zákona. Ta mimo jiné přináší zcela zásadní nárůst poplatků za podzemní vodu o 300 %, které platí vodárenské společnosti státu. V současnosti hradí za odběr podzemní vody 2 Kč za kubík, z nichž polovinu inkasuje SFŽP a polovinu kraje. Ročně tak odvádějí vodárny státu 600 milionů korun, ovšem tyto prostředky se prakticky nevrací do ochrany a rozvoje podzemních zdrojů vody. O ty se starají především vlastníci veřejných vodovodů a kanalizací – města a obce, případně jejich vodárenské společnosti. V ostatních zemí EU je přitom naprosto běžné, že odběry pro vodárenské účely zpoplatněné vůbec nejsou. Navýšení poplatků během pěti následujících let na 8 korun za kubík přinese dramatické zdražení vodného, tam, kde je pitná voda vyráběna částečně či plně z podzemních zdrojů. V případě obce, kde je dnes cena vody vyráběné z vody podzemní 28 Kč za kubík, to bude během pěti let nárůst ceny vody o 25 %.

Obdobně jsou navrženy nové poplatky za vypouštění odpadních vod do vod podzemních, ovšem návrh pracuje se zvýšením zpoplatnění ne o 300 %, ale o celých 900 %!!! Česká republika tak nebude mít v celé EU konkurenta ve výši zpoplatnění vypouštěných odpadních vod, přitom ve většině zemí jsou obdobné poplatky minimální či nulové. Návrh novely vodního zákona je účelový, má zajistit financování SFŽP, který s ochranou a rozvojem podzemních zdrojů nemá co do činění. Obdobně se MŽP chová i v návrhu navýšení poplatků za vypouštění vyčištěných odpadních vod. Nesmyslně nastavené parametry, přesahující evropské standardy, výrazně zdraží čištění odpadních vod na čistírnách v malých obcích a městech, které si budou opatřit nové technologie a podstatně zvýší náklady na spotřebovanou energii a dávkované chemikálie, které dále budou zatěžovat vodní zvýšenou solností.

Dnes platí vodárenské společnosti, v přeneseném smyslu spotřebitelé, tedy občané a průmysl z vodného a stočného 28 – 36 % státu na odvodech, poplatcích za vodu a vypouštění odpadních vod a daních. Česká republika je na předním místě v Evropě v daňovém a poplatkovém zatížení vody.

Je-li stát na tom tak, že pro jeho další fungování je zvýšení poplatků za odběr podzemní vody a vypouštění odpadních vod nezbytné, nechť tyto alespoň směřují do státního rozpočtu a v dalším užití slouží pokud možno k ochraně a rozvoji vodních zdrojů České republiky.

František Barák, předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, ilustrační foto Naše voda