Podle údajů OSN je zemí s největším nedostatkem vody – pro někoho možná překvapivě – Malta. Uvádí to na svých stránkách Asociace soukromého zemědělství ČR v rámci reportáže z pracovní, na poznání tamního zemědělství zaměřené návštěvy této země.

Maltské ostrovy (Malta, Gozo, Comino) leží ve Středozemním moři, přibližně 80 kilometrů pod Sicílií. Maltská republika (Repubblika ta’ Malta) je od roku 2004 členem EU a součástí Schengenského prostoru. Hlavním městem je Valletta. Ostrovy jsou jedním z nejzalidněnějších míst na světě s 1200 obyvatel na kilometr čtvereční. Podle sčítání z roku 2006 má Malta 400 000 stálých obyvatel.

Podle ASZ se maltské hospodářství vyznačuje vysokým nedostatkem přírodních zdrojů (žádné fosilní zdroje, nedostatek spodní vody) a suchým klimatickým podnebím. Maltské ostrovy mají velmi mírné klima, 295 slunečních dní a v zimě neklesá teplota pod 10°C. Kvůli nedostatku pitné vody (podle údajů OSN je Malta na vodu nejchudší zemí na světě) filtrují Malťané mořskou vodu, kterou užívají k vaření. Prakticky každý dům má rezervoár na dešťovou vodu na střeše. Na pití kupují vodu balenou, která se dováží. Půdu na maltských ostrovech vlastní zhruba zpoloviny stát a zpoloviny soukromí vlastníci. Dvě třetiny půdy je zemědělsky využíváno.

Ostrov Gozo (na ilustračním snímku) je druhý největší ostrov souostroví Malta. Rozloha ostrova činí 67 kilometrů čtverečních, počet obyvatel je okolo 30 000. S hlavním ostrovem Maltou je spojen trajektem, který vyplouvá z přístavu Mġarr Harbour. Povrch ostrova má víc zeminy než Malta, existuje zde více pramenů podzemní vody a také hustota zalidnění a počet turistů je menší než na hlavním ostrově. Tyto tři faktory způsobují,že Gozo je úrodnější (a současně i mnohem zelenější) než hlavní ostrov,  a má proto převážně zemědělský ráz. Na ostrově nejsou lesy (stejně jako na Maltě), ale nachází se tu olivovníky staré i 2500 let. Pěstování oliv je dotované státem.

Naše voda podle reportáže ASZ ČR