Ministerstvo životního prostředí v rámci poplatkové novely vodního zákona přiznává, že vlastně neví, kolik budou vynucená opatření na stokové síti v oblasti odlehčování stát obce a města a konečného spotřebitele. Píše o tom v komentáři člen vedení Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Ondřej Beneš.

Koncem roku 2015 zaslalo Ministerstvo životního prostředí do meziresortního připomínkového řízení poplatkovou novelu vodního zákona. Podstata předložených návrhů je natolik kontroverzní, že bylo zaregistrováno více jak 252 stran připomínek od povinných připomínkových míst dle legislativních pravidel Vlády ČR a obdobné množství připomínek od míst nepovinných. Řada návrhů v oblasti poplatků směřuje k zásadnímu zvýšení nákladů konečných odběratelů či průmyslu. Po dopočtení nárůstu nákladů, způsobených navýšením poplatku za odběr vod podzemní z 2 Kč na 8 Kč a vypouštění odpadních vod je možné určit, že tento nárůst znamená mimo jiné navýšení nákladů na vodné pro 20 % domácností s nejnižšími příjmy na téměř 8 % z celkových čistých příjmů! Tím se ČR posune na úplnou špičku v EU. Největší kontroverzi ovšem představuje to, že uvedené navýšení vůbec negarantuje zvýšení kvality či dostupnosti podzemních vod či dosažení norem environmentální kvality v povrchových vodách, protože takové vyhodnocení v důvodové zprávě či v posouzení RIA k novele vodního zákona absentuje.

Samotnou třešničkou na dortu je ovšem zjištění, že Ministerstvo při návrhu na úpravu zpoplatnění veškerých odlehčovaných vod vůbec neprovedlo analýzu ani počtu dotčených objektů a jeho vlastníků či objemů odlehčovaných vod a zcela opomnělo řešit, zda u cca 6 500 existujících odlehčovacích objektů je vůbec technicky možné zajistit měření objemu odlehčovaných vod a jejich kvality. Přitom dle sdružení SOVAK ČR se bude jednat investičně o dopad minimálně 5 mld. Kč a i v tomto případě se bude jednat o měření pouze indikativní, nevhodné pro stanovení poplatků. Dopad je to investičně 500 Kč na každého občana vč. dětí a důchodců a téměř tu samou částku navíc spolknou provozní náklady každý rok. Tento samotný krok zdvojnásobí finanční dopady, které byly vypočteny ve zprávě o hodnocení dopadů pro celou novelu zákona! Deklarace Ministerstva životního prostředí o tom, že prioritu je třeba dát odlehčovacím objektům před čistírnami odpadních vod či o tom, že odlehčovacích komor v malých aglomeracích se návrhy nedotknou, jsou zcela irelevantní. Vždyť Ministerstvo navrhuje snížit mez zpoplatnění vypouštěných odpadních vod ze 100 na 50 tis. m3/rok  a poplatkovou povinnost zákon určuje dle § 90 provozovateli za celkový objem vypouštěných odpadních vod, nikoliv za konkrétní bod vypouštění. A jak jinak je možno dojít k ověření povinnosti zpoplatnění než instalací měření na všech odlehčovacích komorách? Pro legislativní řešení oblasti odlehčení je vhodné se opět důkladně podívat na současnou praxi v EU. V ČR stejně jako ve většině států EU není odlehčování z jednotné kanalizace během srážkových událostí zpoplatněno či sankcionováno, pokud odlehčovací objekt plní podmínky pro návrh a provoz. EUREAU jako sdružující asociace vodohospodářských společností v EU doporučuje, aby opatření v oblasti odlehčování z jednotných stokových sítí byla adresná a odpovídající potřebám, identifikovaným v plánech oblastí povodí.  Samotná ČR se vydáním speciální normy TNV 756262 pro návrh odlehčovacích komor dostane mezi vedoucí země EU, která mají pro danou oblasti konkrétní postupy a řešení.

Ondřej Beneš, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová