Až do konce listopadu se na Orlické přehradě zkouší turbína. Podle informací deníku Mladá fronta Dnes se kvůli tomu se zvýšilo množství vody v přehradní nádrži.

Hladina přehrady Orlík zaplavuje v těchto dnech břehy tak, až se její návštěvníci zvyklí na letní podobu nádrže diví: Proč je po okraj plná? „Je to kvůli testu turbín a nebojte se, není plná po okraj,“ vysvětluje Karel Březina, vedoucí vodohospodářského dispečinku státního podniku Povodí Vltavy.

Mladý muž, jehož prací je zjednodušeně řečeno hýbat s hladinou vody v přehradách, má na starosti pracoviště, kde se řídí provoz na všech devíti přehradách na Vltavě od Lipna až po Vrané. „Obecná představa je, že rozhodujeme o tom, kolik bude v řekách vody. Ale o tom rozhoduje příroda. My můžeme vodu jen na pár dní pozdržet, ale nejsme pány nad tím, kolik poteče,“ říká Březina.

Práci, kterou dělá, nelze nikde studovat. Vodním hospodářstvím se sice zabývá obor vodní stavby na ČVUT, ale ten je zaměřen spíše na navrhování a stavbu přehrad. Březina vystudoval vodní dopravu. „Provoz vodních děl se nikde neučí. Vše jsem se naučil od starších kolegů,“ říká Březina.

Vysvětluje, že hladina nádrží není po celý rok stejná. Mění se podle ročních období a potřeb vodu zadržovat, nebo ji naopak více pouštět. Vodohospodáři o tom rozhodují podle složitého klíče, který se snaží vybalancovat mezi několika často protichůdnými účely, ke kterým přehrady slouží: na jedné straně akumulují vodu pro zajištění minimálního potřebného průtoku na řece, vedle toho vyrábějí elektřinu a zároveň mají chránit před povodněmi.

Kolos hráze ani jeho součásti nesmějí nikdy selhat, často proto probíhají na přehradách testy. Důvod, proč je teď Orlík, přehrada s největším objemem vody v Česku, téměř vrchovatý, je zkouška turbín. „V tomto případě se dělá zkouška na jednom výpustním zařízení, turbínách. Na to je třeba, aby hladina byla vysoko. Protože tlak vody na zařízení je rozdílný podle toho, jaká je hladina,“říká Březina. „A protože nechceme riskovat, že bychom měli v Orlíku hodně vody v době, kdy by hrozily povodně a měli bychom pro povodeň k dispozici méně prostoru v nádrži, vybrali jsme pro zkoušky část roku, kdy je nejmenší pravděpodobnost, že nějaká povodeň přijde. A to je říjen a listopad,“ vysvětluje.

Turbína je složité zařízení, které potřebuje časté testování a pravidelnou výměnu součástí, hlavně těch, které slouží k výrobě elektřiny. Celá rotační část jednoho turbosoustrojí na Orlíku váží asi 130 tun. Oběžné kolo je tak kvalitní, že se nemusí měnit téměř nikdy. Protože je teď v Orlíku hladina vysoko, musí být v jiných vodních dílech na kaskádě naopak místo, které to vyrovná, aby všechny přehrady zadržovaly takové množství vody, které je pro toto roční období obvyklé.

Zkoušky turbíny skončí na konci listopadu. A co se bude dít potom? „Odtok nastavíme o deset či dvacet kubíků za sekundu vyšší, než by byl normálně, potrvá to asi do poloviny prosince a hladina se tím sníží,“ říká Březina.

Protože je výpusť elektrárny pod vodou, žádný neobvyklý proud tryskající z přehrady lidé neuvidí, jen víření pod hrází. Co však nepřehlédnou, bude pokles hladiny o tři metry, ze současných 351 metrů nad mořem na 348 metrů. Rychlost, s jakou budou přehradu upouštět, její správci přesně spočítají, aby sami nezpůsobili povodeň na Vltavě i Labi. „Vodu pak vypustíme, řekněme, přírodě blízkým způsobem,“ říká Březina. Ani teď při testování turbín není Orlík naplněný po okraj. Voda je v takzvaném zásobním prostoru. Nad ním je ještě spousta místa, kde se může voda hromadit – takzvaný retenční prostor, rezerva pro povodně.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta Dnes – střední Čechy