1.3.2016 13.07, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy
Na Sibiři vznikají díky oteplování krátery způsobené výrony metanu
V polovině léta 2014 přišla zpráva o tom, že se na poloostrově Jamal na severu Sibiře daleko od jakéhokoliv lidského osídlení se objevil obrovský kráter. Ekologický portál memza.cz nyní rozebírá příčiny tohoto jevu a přidává údaje o aktuálním dalším vývoji.
Příběh kráteru se dočkal pokračování. Tento sibiřský kráter totiž není jediný. Objevily se další dva, což zvýšilo snahu k objasnění až ke zdárnému konci. Globální oteplování roztavilo permafrost (zamrzlou sibiřskou půdu), což následně způsobilo výbuch metanu, který je uvězněn ve zledovatělé zemi. Hans-Wolfgang Hubberten z německého Institutu Alfreda Wegenerato popsal slovy: „Tlak stlačeného plynu narůstal, dokud nebyl dostatečně vysoký na to, aby vytlačil nadložní vrstvy mocným výronem.“ Z toho důvodu se dnes výzkumníci obávají, že je mnohem více kráterů, než kolik jich je zatím známo. Ruští vědci dodnes objevili celkem sedm podobných kráterů, pět z nich je na poloostrově Jamal. Dvě z těchto děr se již proměnily v jezera. Jeden obří kráter je obklopen kruhem nejméně dvaceti malých kráterů. Další desítky kráterů na Sibiři jsou zatím neobjevené, tvrdí moskevský vědec Vasily Bogoyavelensky z Institutu plynu a ropy.
Obává se, že pokud nadále porostou teploty – a v roce 2012 a 2013 byly vyšší o pět stupňů Celsia nad průměrem – objeví se mnohem více kráterů. „Je důležité nestrašit lidi, ale pochopitelně je to velmi vážný problém, který musíme prozkoumat,“ řekl.
Jedna z možných katastrof se týká exploze samotné. Zatím nebyl nikdo zraněn při žádném výronu plynu, ale podle velikosti některých kráterů je důležité přiznat, že samotný výbuch je ohromný. Výzkumníci v oblasti jsou kvůli tomu také nervózní, protože nikdo neví, kdy vytryskne další gejzír metanu. „Tyto objekty potřebují prostudovat, ale je to pro samotné výzkumníky nebezpečné,“ tvrdí Bogoyavlensky. „Víme, že se odehrálo několik úniků plynných emisí během delšího časového období, ale nevíme přesně, kdy k nim může dojít znovu. Je to velmi riskantní, protože nikdo nemůže zaručit, že nedojde k dalším.“
Co činí vše ještě horším je skutečnost, že metan je extrémně hořlavý. Jeden z vývěrů metanu již hořel. Obyvatelé městečka Antipayuata tvrdí, že nedávno viděli ostrý záblesk v dálce. „Pravděpodobně vzplanul metan,“ tvrdí Bogoyavlensky. „To dokládá, že taková exploze může být nebezpečná a destruktivní. Roky zkušeností ukázaly, že plynné emise mohou způsobit vážné škody na těžební technice, ropných a plynových polích a plynovodech. Zejména významný je sibiřský kráter B2. Vznikl pouhých deset kilometrů od významného plynového pole Bovanekovo a následně se proměnil v jezero. Ale doposud je evidentní, že na něm jsou úniky metanu. Kráter pokrytý vodou stále uvolňuje plyn. Zamlžení, které můžete vidět na hladině jezera, představuje unikající plyn ze dna k hladině.
Nejnebezpečnějším dlouhodobým důsledkem unikání metanu těmito krátery je posilování příčin, proč k tomuto jevu vůbec dochází. Metan je několikanásobně silnějším skleníkovým plynem, než je oxid uhličitý. V permafrostu se přitom vyskytuje ohromné množství tohoto plynu, které – kdyby uniklo – má schopnost výrazně oteplit zemskou atmosféru. Vznikající krátery jsou tudíž jednou z takzvaných pozitivních zpětných vazeb v procesu globálních změn klimatu.
Zdroj a foto: www.memza.cz
1.3.2016 13.07, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Prevence povodní, voda v krajině, Statistiky a kauzy
Aktuality
Obyvatelé části Plzně mají mít letos kanalizaci a vodovod za 120 mil.
Akt. 15.1.2025 15.16Rubrika: Vodovody a kanalizace
ČZU zakládá centrum pro výzkum biologických invazí v lesích
Akt. 15.1.2025 11.42Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě