Server enviprofi.cz zveřejnil další z mnoha odpovědí právničky Veroniky Vytejčkové na dotazy týkající se legislativního rámce pro aktivity spojené mimo jiné s vodním hospodářstvím. Tentokrát jde o podmínky pro přechodná polní hnojiště ve zranitelných oblastech.

Dotaz:

Přechodná polní hnojiště mohou být podle platného nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění pozdějších předpisů, umístěny ve zranitelných oblastech pouze na pozemky uvedené ve schváleném havarijním plánu. Je nutné u těchto pozemků v rámci schvalování havarijních plánů podle vodního zákona dokládat kromě údajů z ELPISu (obsahujících i údaje o možném přechodném umístění statkových hnojiv) i jiné doklady, popřípadě jaké (zejména se jedná o hydrogeologické posouzení, posudek)?

Odpověď:

V havarijním plánu je nezbytné uvést „místa vhodná k uložení“, tedy určenou část pozemku.  Zemědělští podnikatelé hospodařící ve zranitelných oblastech (§ 33 vodního zákona, nařízení vlády č. 262/2012 Sb.) mohou pro tyto účely využít výpisy z databáze a tisky map z registru půdy LPIS (Land Parcel Information System), do kterého mají přístup přes Portál farmáře (www.farmar.eu) nebo mohou vrstvy map obdržet na CD od Zemědělské agentury MZe (Agentury pro rozvoj venkova MZe). Registr půdy (LPIS) je veden na základě uživatelských vztahů na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.

Vodoprávní úřad by měl tato místa v havarijním plánu schválit, a to na základě vytipovaných míst podle LPIS a na základě znalosti místních podmínek. Vodoprávní úřad si může vyžádat také doložení stanoviska Státního pozemkového úřadu s přesnějšími údaji o melioracích, než jsou v mapě LPIS. Některé vodoprávní úřady mohou vyžadovat i hydrogeologické posouzení, a to pro nepříznivé horninové poměry v daném místě, které LPIS nedokáže posoudit, aj.

Zdroj: www.enviprofi.cz, ilustrační foto ČIŽP