I letos bude pokračovat společný projekt České společnosti ornitologické (ČSO), Výzkumného ústavu T. G. Masaryka (VÚV T.G.M.) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, s cílem zjistit četnost neprůhlednosti vody. Informovala o tom Katarína Slabeyová z ČSO.

Měření průhlednosti je jednoduchá záležitost a zvládne ho doslova každý. Provádí se za pomoci jednoduchého zařízení zvaného Secchiho [sekiho] deska, kterou si lze snadno vyrobit i doma. Na stránce voda.birds.cz najdou zájemci o měření vše od návodu na výrobu Secchiho desky, přes podrobné instrukce kde, kdy a jak měřit po vyhodnocení loňské sezony. „I v tomto roce bychom rádi nasměrovali aktivitu dobrovolníků na dva hlavní termíny měření, a to druhou polovinu dubna a druhou polovinu června.“ informuje Slabeyová, která je zároveň koordinátorka kampaně z ČSO. Jde o dvě období během hnízdní sezony, která jsou klíčová pro ohroženou potápku černokrkou – začátek hnízdění a období krmení mláďat. „Všem zapojeným předem děkujeme za cenné údaje, které by jinak nebylo možné nasbírat,“ dodává Slabeyová.

S tmavozelenou vodou v rybníku se setkal snad každý z nás. Zákal a zbarvení vody však není problémem pouze pro rekreanty hledající osvěžení během horkých letních dnů. Mnohem větší komplikace způsobuje ptákům, obojživelníkům, bezobratlým, rostlinám, i rybám. Důvodem vyhlášení potápky černokrké ptákem roku 2015 byl katastrofální pokles její početnosti – z tisíců hnízdících párů v 80. letech 20. století na pouhých 50 párů v roce 2014. „Navzdory zvýšenému mapovacímu úsilí jsme jen potvrdili předchozí špatné zprávy – poslední páry hnízdí jen na několika zbývajících lokalitách,“ konstatuje Slabeyová. A právě potápka – jako pták orientující se při lovu potravy zrakem – je mimořádně citlivá na zakalení vody, obzvlášť v období, kdy krmí svá mláďata. Dramatický pokles souvisí se zhoršující se kvalitou vody, vysokými obsádkami kapra a úbytkem porostů vhodných k hnízdění.

Prostřednictvím on-line formuláře na stránce voda.birds.cz bylo v loňském roce zadaných celkem 686 samostatných měření z 353 různých lokalit po celé republice. „Zapojili se jednotlivci, žákovské i jiné zájmové kolektivy, měření průhlednosti se dokonce stalo i tématem seminárních prací,“ říká Slabeyová. Výsledky jednotlivých měření z roku 2015 i souhrnné výsledky po okresech jsou k dispozici na stránce voda.birds.cz. „Zapojení lidí je pro nás velikou motivací i povzbuzením. V tomto roce bychom rádi oslovili dobrovolníky a získali údaje z co největšího počtu nádrží ze všech koutů republiky – pro vytvoření obrazu o kvalitě vody stačí jen dvě nebo tři měření,“ dodává.

V každém rybníku může být jen tolik zelených řas, či sinic, kolik je ve vodě fosforu, klíčové živiny. „Fosfor se dostává do vody zejména s odpadními vodami z měst a obcí, hnojením rybníků při chovu kaprů a erozí orné půdy,“ upozorňuje Daniel Fiala, hydrobiolog z VÚV T.G.M. Vysoký přísun živin do vody má neblahé důsledky. Způsobuje nejen intenzivní zákal řas, ale i toxických sinic. Následně dochází k nedostatku kyslíku vinou jejich rozkladu, což může vést až k úhynu ryb. Nejhorší kvalita vody bývá na konci léta. Příliš vysoký počet nasazených ryb dokáže zcela zlikvidovat drobné vodní bezobratlé, což má za následek přemožení mikroskopických řas a následně sníženou průhlednost vody. Kapři při hledání potravy ryjí v bahně na dně, čímž ničí vodní rostliny a zároveň dále zvyšují zákal vody.

Pro pochopení, co stojí za sníženou průhledností vody, si účastníci mohou sami vyzkoušet dva jednoduché postupy. Prvním je zhodnocení barvy vody. „Zelený zákal indikuje rozvoj fytoplanktonu, hnědý či šedohnědý zákal může svědčit o zvířeném sedimentu, žlutohnědá barva je pak typická pro vody s organickým výluhem, jako jsou rašeliniště nebo lesní rybníky,“ shrnuje hydrobiolog Martin Černý z Katedry ekologie PřiF UK.

V případě zřetelně zelené vody, tj. s dostatkem fytoplanktonu, pak máme možnost i jednoduše otestovat, je-li tvořen převážně sinicemi nebo řasami. Údaj o dominanci té které skupiny fytoplanktonu je zajímavý jak z hygienického hlediska, tak je cenný pro monitoring výskytu sinicových vodních květů. Jediné, co budeme kromě Secchiho desky potřebovat, je průhledná PET lahev, do níž nabereme vodu ze zvoleného rybníka. „Pro sinicový test pak stačí nechat lahev několik minut stát a sledovat, zda-li zůstává fytoplankton rovnoměrně rozptýlen ve vodním sloupci – to indikuje zelené řasy, nebo zda vyplouvá k povrchu, kde může vytvořit i kompaktní koláč – to v případě většího množství sinic,“ vysvětluje Černý.

Vaše zjištění nezapomeňte spolu s průhledností zanést do databáze na voda.birds.cz. Na stránce projektu také naleznete všechny potřebné instrukce k měření i podrobnější vysvětlení.

Naše voda, ilustrační foto ČSO