Koalice pro řeky zveřejnila katalog efektivních opatření na zadržování vody v krajině. Informuje o tom server denikreferendum.cz.

Mezi opatření patří revitalizace řek včetně obnovy přirozených rozlivů, vhodné hospodaření v lesích, obnovení remízků a mezí či rozšíření luk a pastvin. Studie přitom na příkladu povodí říčky Jevíčka srovnávala přírodě blízká opatření v nivách, na zemědělské a lesní půdě i z hlediska nákladů na zadržení vody. Překvapivě nejlépe vycházela opatření v lesích, kde náklady na zadržení jednoho kubíku vody dosahovaly kolem 110 korun. Náklady u zemědělských opatření a opatření v nivách se pohybovaly od 200 do 400 korun na m3.

„Problémem naší krajiny je vysoká míra odvodnění a úpravy vodních toků, kvůli kterým voda z krajiny rychle odtéká napřímenými betonovými koryty. Při intenzivním zemědělství pak dochází k erozi a degradaci půdy, živiny jsou odnášeny do vodních toků a nádrží. Tyty problémy nevyřeší přehradní nádrže,“ říká Vlastimil Karlík z Koalice pro řeky.

Nepříznivé důsledky sucha se netýkají jen povrchových vod, klesají i hladiny vod podzemních. Kromě nižší intenzity dešťových srážek od jara do podzimu a poklesu sněhových srážek se na situaci podepisuje i degradace půdy. „Po vyschlé hlíně s nízkým obsahem humusu udusané těžkými stroj i voda steče rychle a nevsákne se,“ uvádějí experti s tím, že zahloubená koryta řek stahují vodu z okolní půdy a přispívají tak k nežádoucímu odvodnění.

Podle Českého hydrometeorologického ústavu je vysycháním ohroženo více než třicet procent rozlohy státu. Mezi nejrizikovější oblasti s obvykle podprůměrnými srážkami patří jižní Morava mezi Brnem, Olomoucí a Zlínem nebo Česká tabule na území západně od Hradce Králové.

Zdroj: www.denikreferendum.cz (redakčně kráceno), ilustrační foto archiv Naše voda