K zajištění zásobování obyvatel naší země pitnou vodou a čištění splaškových vod vznikaly a stále vznikají v ČR ojedinělé vodohospodářské stavby, z nichž mnohé veřejnost vůbec nezná. Také proto, že řada z nich je zrakům veřejnosti ukrytá v podzemí.

Jednou z nejnovějších staveb, která byla dokončena v roce 2013, je nejhlubší tuzemská kruhová podzemní retenční „Nádrž Jeneweinova“ v Brně. Uvedená nádrž je zřídka kdy budovaným typem staveb, na které lze i v rámci Evropy narazit jen ojediněle. Hlavním cílem stavby je odvádět odpadní dešťové vody zhruba ze třetiny území Brna tak, aby zamezila nadměrnému znečištění řeky Svratky. Vzhledem k nedostatku prostoru v městské zástavbě bylo přitom nutné zvolit místo plošného řešení vybudování retenční nádrže ve vertikálním směru, tedy do hloubky.

Nádrž pojme 8 600 metrů kubíků vody, v průměru měří 30 metrů a dno nádrže je v hloubce 31 metrů pod zemí. Při budování byly použity nejmodernější technologie, stavba samotná trvala tři roky a náklady na ní dosáhly 587 milionů korun.

Z dlouhodobě sledovaných údajů vyplývá, že Brno postihuje 85 dešťových událostí v roce, původní kanalizační stoka „B“, na které je retenční „Nádrž Jeneweinova“ vybudována, přitom zhruba ve 30 případech nestačila v minulosti dešťové vody odvádět, a ty tak končily v řece Svratce. V ní skončí nakonec dešťová voda i nyní, bude však zbavena podstatné části nečistot, které odtékají z retenční nádrže do ČOV Brno – Modřice. Provoz retenční Nádrže Jeneweinova je plně automatizovaný a lze jej ovládat i dálkově.

Investici financovalo ze svého rozpočtu město Brno.

Naše voda, foto z budování stavby: Brněnské vodovody a kanalizace