Od letoška se můžeme díky kapřímu masu i léčit. Připomínají to Lidové noviny s odkazem na výsledky projektu, v němž se českým vědcům podařilo vykrmit „superkapra“, jehož maso například snižuje riziko infarktu.

O tom, že rybí maso prospívá našemu tělu, není pochyb. Nejlepším důkazem jsou Eskymáci. Díky jídelníčku s převahou mořských ryb netrpí prakticky vůbec ischemickou chorobou srdeční. Ta vzniká poté, co se ve stěnách tepen, které zásobují srdce krví, usazuje tuk a vytvářejí se takzvané aterosklerotické pláty, které tepnu postupně ucpávají. Když srdeční sval nedostává dostatek živin slábne natolik, až špatně zásobovaná část odumře úplně a nastává infarkt. Stejně to funguje při mozkové mrtvici, kdy odumírají buňky bez přísunu krve přinášející kyslík.

Tajemství zdravých Eskymáků odhalil výzkum v sedmdesátých letech minulého století. Maso mořských ryb je bohaté na omega 3 mastné kyseliny a právě ty zabraňují usazování tuku ve stěnách tepen. Nejvíce omega 3 mastných kyselin obsahuje maso tuňáka, poté makrely a sledě. V mnohem menší koncentraci jsou v mase sladkovodních ryb. Nejlépe si vede úhoř, poté sumec, na třetím místě pomyslného žebříčku je pstruh. Čtvrtý je kapr, ale ten už má zmíněných kyselin o polovinu méně než pstruh.

Malá oblíbenost rybích jídel a nízký obsah omega 3 mastných kyselin v mase sladkovodních ryb je možná jednou z příčin, proč v Česku nejčastěji umírají lidé právě na nemoci srdce a poruchy krevního oběhu. „Chtěli jsme tento stav změnit, a proto jsme hledali možnost, jak zvýšit zdravotní účinky kapřího masa,“ říká docent Pavel Kozák z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Po třech letech výzkumů vyvinul jeho tým krmivo pro kapry, které obsahuje látky vylisované z řepky olejky a ze lnu.

Kapři dostávali speciální krmivo pět až sedm měsíců před výlovem. Další potravu, přibližně polovinu krmné dávky, si pak museli najít přímo v rybníku. Přibývali na váze stejně rychle jako ostatní kapři s běžným jídelníčkem. „Krmivo z řepky a lnu určitě nezhoršuje chuťové vlastnosti masa. Chuť je téměř identická jako u běžného kapra,“ ujišťuje docent Kozák.

Ve výzkumném projektu, financovaném grantem ministerstva zemědělství, působili rovněž odborníci z Pracoviště preventivní kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze. „Nechali jsme maso speciálně přikrmovaných kaprů analyzovat ve Švédsku na univerzitě v Uppsale, kde mají s testováním rybích výrobků největší zkušenosti,“ říká docentka Věra Adámková, přednostka uvedeného pracoviště v IKEM. Podle zahraničních testů obsahuje maso přibližně třikrát více omega 3 mastných kyselin než u„šupináčů“, kteří se přikrmují pouze obilím.

Odborníky samozřejmě zajímalo, do jaké míry ovlivní vyšší obsah zmíněných kyselin zdravotní stav pacientů. Vybrali proto 180 dobrovolníků, kteří v IKEM absolvovali operaci tepen zásobujících srdce a po zákroku se rehabilitovali v lázních Poděbrady. Sestry specializované na výživu sestavily recepty a podle jejich pokynů se maso z kaprů dusilo, vařilo, peklo v troubě nebo opékalo na pánvi. Jídla se připravovala maximálně při teplotě 150 stupňů Celsia a nepoužívaly se tuky s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin. V žádném případě se maso neobalovalo, jak je zvykem pro štědrovečerní večeři. „Při zachování těchto doporučení nedojde k devastaci omega 3 mastných kyselin a ke ztrátě kvality kapřího masa,“ říká docent Pavel Kozák.

Vědci rozdělili dobrovolníky na dvě skupiny. První dostávala dvakrát týdně 200gramové porce z vylepšeného kapra, druhá jedla lázeňskou stravu včetně běžných ryb. Všechna jídla měla stejnou energetickou hodnotu. Po čtyřech týdnech, kdy pobyt pacientů skončil, odborníci hodnotili a žasli.

Podle závěrů klinické studie měli dobrovolníci, kteří jedli kapra, o 28 procent lepší laboratorní výsledky než pacienti na klasické dietě. „Upravily se hodnoty tukového spektra v krvi, které ovlivňují vznik aterosklerotických plátů, a zvýšila se ochrana tepen. Stoupla hladina „hodného“cholesterolu a klesl celkový cholesterol,“ zdůrazňuje docentka Adámková.

Ryby na jídelníčku vyvolaly i zcela nečekaný efekt. Pacientům se lépe hojily rány a záněty v těle. U lidí, kteří jedli klasickou lázeňskou stravu, se díky zásadám správné výživy zlepšily hodnoty tukového spektra o tři procenta. „Prokazatelně se tak ukázalo, že konzumace omega 3 kapra představuje významnou prevenci nemocí srdce a cév,“ říká docentka Adámková. Podle odbornice je rovněž důležité, že 75 procent pacientů si zvyklo na ryby a dopřávalo si je i po skončení klinické studie. Jak ukázala kontrola těchto dobrovolníků měsíc po odjezdu z lázní, měli stále ještě dobré parametry tukového spektra v krvi.

Vylepšený kapr není jedinou potravinou vhodnou pro prevenci. Nedávno začali v Británii prodávat brokolici s účinnou látkou proti počátečnímu stadiu rakoviny a cukrovky. Zelenina vyšlechtěná z divoké formy brokolice zabraňuje nekontrolovanému množení buněk, likviduje mikroby a podporuje léčbu diabetu.

Zdroj: Lidové noviny