Celosvětově roste kapacita výroby obnovitelné energie, což prozrazují globální trendy v růstu instalovaného výkonu. Informuje o tom ekologický portál memza.cz.

Od roku 2004 je meziroční růst pro různé obnovitelné technologie 10 až 60 %. U větrné energetiky a některých dalších technologií akceleruje nárůst především od roku 2009. Nárůst kapacity výroby z větrné energie v roce 2009 dokonce předčil všechny ostatní obnovitelné zdroje energie. Přesto dlouhodobě roste ze všech obnovitelných zdrojů energie nejrychleji fotovoltaika, která má průměrný roční nárůst 60 %. V roce 2010 představovaly obnovitelné zdroje asi třetinu celkové kapacity nově vybudovaných zdrojů energie. [1]

Předpovědi vývoje se liší, ale vědci doporučují plán zásobovat 100 % světové výroby energie z větrné, vodní a solární energie do roku 2030. [2, 3] Podle předpovědi Mezinárodní energetické agentury (International Energy Agency) z roku 2011, solární zdroje energie mohou produkovat většinu světové energie do padesáti let, čímž by se snížili emise skleníkových plynů, které ohrožují životní prostředí. Cedric Philibert, analytik v divizi obnovitelných zdrojů Mezinárodní energetické agentury, tvrdí: „Fotovoltaické elektrárny a solární tepelné systémy mohou uspokojit většinu světových potřeb elektřiny v roce 2060 – polovinu veškerých energetických potřeb – s tím, že spalování biomasy a vodní a větrné elektrárny by pokrývaly zbytek energetické produkce. Fotovoltaika a přeměna solární energie na teplo mohou být společně hlavním zdrojem elektřiny. [4]

V roce 2014 se světová kapacita větrné energetiky zvětšila o 16 % na 370 GW. Každoročně stoupá produkce energie z větru čím dál rychleji. Celosvětově se z větru vyrobí asi 4 % elektrické energie, ale v Evropské unii je to už 11,4 %. [5] V roce 2015 vzrostla celosvětová instalovaná kapacita fotovoltaických zdrojů energie na 227 GW, což by uspokojilo jedno procento světové poptávky po elektrické energii. Solární tepelné systémy fungují masově ve Spojených státech a ve Španělsku. Největším takovou elektrárnou je Ivanpah Solar Electric Generating System v Kalifornii. Stejně tak se v Kalifornii nachází také největší světová geotermální elektrárna s názvem Geysers a s kapacitou 750 MW. Jeden z největších světových programů na obnovitelné zdroje energie je v Brazílii, kde etanolové palivo z cukrové třtiny poskytuje 18 % energie pro provoz automobilů.

Technologie na výrobu energie z obnovitelných zdrojů jsou stále levnější díky vývoji nových technologií a díky masové výrobě a konkurenci na trhu. Report Mezinárodní energetické agentury z roku 2011 uvádí: „Technologie na výrobu obnovitelné energie se stávají cenově konkurenční ve stále širším rozsahu podmínek, v některých případech poskytuje investiční příležitosti bez potřeby ekonomické jakékoliv podpory,“ dále pak udává, že „snížení nákladů v zásadních technologiích, jako jsou vítr a slunce stále pokračuje.“ [6]

Vodní a geotermální elektrická energie vyráběná na těch nejvýhodnějších místech je dnes nejlevnějším způsobem výroby elektřiny. Cena obnovitelné energie stále klesá. To platí pro větrnou a solární energii a také pro některé technologie na spalování biomasy. Obnovitelná energie je tak nejekonomičtější řešení pro zdroje, které jsou nově připojované do sítě i v oblastech s dostatkem zdrojů. S tím jak náklady obnovitelných zdrojů klesají, rozsah ekonomicky výhodných aplikací stoupá. Budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie.

Zdroje:

[1] Global Trends in Renewable Energy Investment 2011
[2] Jacobson M. Z., Delucchi M.A. (2009): A Path to Sustainable Energy by 2030. Scientific American. 301 (5): 58–65.
[3] Jacobson M. Z.; Delucchi M. A. (2011): Providing all global energy with wind, water, and solar power, Part I: Technologies, energy resources, quantities and areas of infrastructure, and materials. Energy Policy. 39 (3): 1154–1169.
[4] Ben Sills (2011): Solar May Produce Most of World’s Power by 2060, IEA Says. Bloomberg.
[5] Wind in power: 2015 European statistics- EWEA
[6] Gloystein H (2011): Renewable energy becoming cost competitive, IEA says. Reuters

www.memza.cz, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (malá vodní elektrárna Hučák)