Se zájmem sleduji komplikovaná jednání o novele vyhlášky k nakládání s vodami k chovu ryb a vymezení kategorií rybníků pro rybářské hospodaření, jak určuje paragraf 39 odst. 8 zákona o vodách. Sleduji je a trochu přitom kroutím hlavou.

Na jedné straně jsou právem obhajovány zájmy ochrany přírody, na té druhé pak ale nevyváženě potlačovány zájmy rybářských firem, které v krajině po staletí hospodaří a pomáhají ji utvářet. O tom, že dávají lidem práci v místech, kde jí leckdy není nazbyt, ani nemluvě.

Nová vyhláška, která má začít platit od počátku roku 2013, má upravit dosavadní způsob hospodaření na rybnících. Stát chce zlepšit kvalitu vod a jako jednu z příčin jejich znečišťování vidí v intenzivním hospodaření na rybnících (nadměrné obsádky, nadměrné krmení, hnojení). Kvalita vody by se proto měla zvýšit snížením obsádek v rybnících, tedy nižší intenzitou hnojení a krmení. Nízké obsádky by zvýšily i druhovou diverzitu ostatních živočichů a rostlin. A za to by rybářské firmy měly dostávat finanční kompenzace na úkor produkce ryb. Řešení učebnicové, ale trochu vzdálené života.

Nahrazovat práci dotacemi nemá valnou perspektivu. Kritizujeme to konečně všichni.  Nemusí to dlouho trvat a zjistíme, že peníze na náhrady za ušlou produkci jaksi nejsou. Zjistíme také, že příčin obecně špatné kvality vod je více. Třeba splachy z komunálních skládek, zemědělských ploch nebo obcí bez čističek odpadních vod. Než to ale pochopíme, bude české sladkovodní rybářství, dnes jedno z nejstabilnějších součástí českého zemědělství, mrtvé. Opravdu to chceme?

Vodohospodářská legislativa by tedy měla chránit krajinu a přírodu, ale neměla by české produkční rybáře poškozovat či likvidovat – k radosti dovozců lososů nebo asijských pangasiů. Ti by konec kvalitního českého kapra určitěuvítali, protože by ztratili silného konkurenta. Rybáři ke svému životu prostě rybníky potřebují. Těžko se změní v cestovní kanceláře, které budou do místy i ojedinělé rybniční krajiny jen vozit turisty.

Prosadit by se proto měla maximálně objektivní legislativa, která bude kvalitu vod chránit a zlepšovat, ale vezme v potaz i fakt, že českou krajinu člověk během staletí přetvořil, aby mu sloužila. Podobně jako třeba Šumavu, kde se dnes vede ostrý spor o zásahy v lesích, ležících na území tamního národního parku. Abych byl jasně pochopen – chraňme přírodu, chraňme životní prostředí, ale používejme přitom zdravý rozum.

Autor je hejtmanem Jihočeského kraje za ČSSD

Zdroj: Parlamentní listy