Mnohé vodohospodářské stavby patří k architektonickým skvostům, což platí i o věžových vodojemech. O nich si v rozhovoru vědeckým pracovníkem Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G. Masaryka Robertem Kořínkem povídala mluvčí Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Ivana Jungová.

Celý obsáhlý rozhovor byl publikován v aktuálním letním dvojčísle 7-8/2016 časopisu SOVAK, portál Naše voda přináší jen jeho malou část:

Kolik je u nás věžových vodojemů?

V databázi Společenstva vodárenských věží vodarenskeveze.cz evidujeme přes pět set věží, ale zdaleka tam nejsou všechny. Chybí tam moderní, ocelové, typizované, montované železné stavby. Také tam najdete jen část drážních vodojemů. Rád bych zbývající věže zdokumentoval v nějakém dalším projektu. Stálo by zato vylepšit databázi, umožnit vyhledávání a filtrování podle kritérií. Vzniknout by mohla i kniha s konstrukčně nejzajímavějšími vodojemy.

Jaké vodárenské věže Vám přijdou z architektonického hlediska zajímavé?

Pro mě jsou nejkrásnější stavby z meziválečného období, ve stylu konstruktivismu a funkcionalismu. Osobně mám nejraději díla architekta Františka Jandy. Na pohled je přiznaná technická funkce vodojemu, že se jedná o užitkovou věc, ale přitom vypadá důstojně a impozantně. Tvůrci dokázali stavbě vtisknout osobní výraz. I když u některých lidí tehdy vzbuzovala taková díla i negativní reakce, dnes u nich obdivujeme nadčasový design. Význam architektonického výrazu věžových vodojemů, a nejen jich, se vytratil po druhé světové válce. Naši zemi tak postupně začaly zaplavovat typizované stavby, jako třeba montované ocelové vodojemy hydroglobus a aknaglobus z Maďarska. Nejsou primárně ošklivé – když se vodojemy těchto typů začaly stavět ve dvacátých letech dvacátého století v Americe, byly oslavovány pro svou tvarovou dokonalost. Nehodí se ale do naší kulturní krajiny, mezi malebná údolí, starobylé vesničky, či rybníky.

Kteří významní architekti se vodárenským věžím věnovali?

Například světoznámý architekt Karel Hubáček navrhnul na Děvíně vyrovnávací věž se třemi válci, Jan Kotěra věžový vodojem v Praze – Michli. Věžovým vodojemům se hodně věnoval již zmíněný architekt František Janda, jeho díla naleznete v Kouřimi, Poděbradech, Pečkách, Jaroměři či Kolíně. V Lázních Bohdaneč mají postavený věžový vodojem od Josefa Gočára. Když nahlédnete do archivních dokumentů, zjistíte, že o veřejné soutěže na stavby vodovodů byl veliký zájem. Soutěž většinou zahrnovala stavbu studny, čerpací stanice, potrubní sítě, vodojemu a případně dalších objektů. Vybraná stavební firma pak v mnoha případech spolupracovala s architektem. Často byly objekty čerpacích stanic, vodojemů a dalších objektů řešené v jednotném stylu. Někdy bylo třeba zohlednit i jiné věžové stavby v okolí, například kostelní věže. Když na konci devatenáctého století vyrostla v Mladé Boleslavi vodárenská věž, dostal projektant za úkol sladit její vzhled s budovou radnice a gymnázia. Věžový vodojem je výrazná dominanta, je vidět z dálky, a proto se těmto stavbám věnovala patřičná pozornost.

Kam byste pozval naše čtenáře na vodárenskou věž?

Na všechny, které jsou přístupné. Je jich čím dále více. Vždyť jsou krásné samy o sobě. Na informačních serverech Vodarenskeveze.cz, Industrialnistopy.cz nebo Propamatky.cz se zájemce může dozvědět o jejich historii i současném zpřístupnění více.

Plné znění článku si můžete přečíst na: Hříchem je pořádně se nezamyslet, co by s věžovým vodojemem bylo možné provést.

Zdroj: www.sovak.cz, ilustrační foto (věžový vodojem v Praze – Michli) Naše voda – Nina Havlová