V období let 1994 až 2015 došlo k systematickému poklesu ztrát vody v trubní síti, a to o téměř 190 mil. m3 (z 286 mil. m3 za rok na 99 mil. m3 za rok). Informovali o tom na dnešní tiskové konferenci v Olomouci představitelé Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK).

Podle SOVAK klesla za uvedené období procentuální ztráta z distribuované pitné vody z 28,9 % na 16,8 %. Pro vodárenské společnosti je důležitý údaj podílu vody nefakturované (VNF) na celkovém množství distribuované vody. Údaj o vodě nefakturované zahrnuje kromě ztrát vody v trubní síti i ostatní spotřebu (veřejná pítka, protipožární účely), rezervy v samotné fakturaci (nepřesné měření, černé odběry) a vlastní provozní spotřebu spojenou s údržbou sítí (proplachy, čištění, atd.).

Na snižování ztrát vody způsobené úniky z distribuční sítě se podílejí především praktické kroky jednotlivých vodárenských společností a rozšiřování nových technologií. Je to například členění zásobovaného území do menších distriktů, instalace kvalitních vodoměrů pro měření a vyhodnocování nočních průtoků, přenos těchto informací formou GSM, GPRS atp. do dispečinků vodárenských společností, kde dochází k průběžnému vyhodnocování nočních odběrů. Následná rychlá reakce a dohledání poruchy pomocí moderních diagnostických přístrojů umožňuje minimalizovat úniky vody do tzv. skrytých poruch (havárie, která není na první pohled patrná). Zlevňování technologie přenosu (jak hardware, tak služby) umožňuje dále členit stávající distrikty a minimalizovat čas potřebný k dohledání těchto skrytých poruch. Také využívání GIS přispívá k rychlé orientaci při plánování a provádění zásahů v terénu při vzniku poruch, stanovování rozsahu zasaženého spotřebiště při poruše apod.

Další možností snižování ztrát v trubní síti představuje lepší predikce vývoje spotřeby vody v dané síti. Pokud není předpoklad zvyšování spotřeby v dlouhodobém časovém horizontu, vodárny přistupují k snížení tlaku v síti, což se projeví nejen snížením ztrát vody, ale i díky nižšímu namáhání i prodloužení životnosti vodovodní sítě. Jednotliví provozovatelé stále častěji využívají kamerového průzkumu stokové sítě, které může odhalit i průsaky z vodovodního potrubí. Samostatnou kapitolou snižování ztrát vody je odstraňování rezerv ve fakturaci odebrané vody, zvyšováním přesnosti měření odebraného množství vody používáním modernějších, sofistikovanějších vodoměrů, jejichž velikost lépe odpovídá nižším průtokům zaznamenaných v posledních letech, či lepší identifikace a eliminace neoprávněných odběrů vody z distribuční sítě.

Přirozeným cílem všech vodárenských společností je dlouhodobé snižování ztrát v trubní síti v maximální možné míře. Z poklesu ztrát vody je patrný pozitivní vývoj, který by ovšem nebyl možný bez pravidelných investic do vodohospodářské infrastruktury a využívání nejmodernějších technologií a postupů. Pro splnění cíle Evropské komise do roku 2030 snížit ztráty vody v trubní síti na 10 % na celorepublikové úrovni však bude nutné ještě vynaložit velké množství prostředků do oprav a obnovy vodohospodářské infrastruktury a přijmout řadu technických a provozních opatření.

Ze zjištěných výsledků ztráty v trubní síti je zřejmý zlepšující se stav vodovodní sítě v České republice, který vede k soustavnému snižování ztráty vyrobené vody určené k realizaci během její distribuce ke koncovému zákazníkovi. Snižování ztrát vody v trubní síti má nejen pozitivní dopad na provozní náklady provozovatelů vodovodů a kanalizací, ale vyjadřuje i skutečnost, že provozovatelé a vlastníci navracejí prostředky získané z vodného a stočného nejen do výstavby, ale i obnovy vodohospodářské infrastruktury. Snižování ztráty vody v trubní síti má rovněž pozitivní dopad na povrchové a především podzemní zdroje vod, které slouží jako zdroj vody pro výrobu vody pitné, a představuje tak jeden ze základních nástrojů prevence a odstraňování nepříznivých dopadů sucha na území ČR.

Zdroj: SOVAK ČR, ilustrační foto (historické potrubí) Naše voda – Nina Havlová