Ačkoli se tuzemská média soustředí v poslední době stále častěji na problematiku kvality do ČR dovážených potravin, tématu ryb se novináři téměř vyhýbají.

I přesto, že tuzemský spotřebitel, který -pokud si vůbec koupí nějakou rybu, preferuje ve výběru ryb právě  zahraniční výrobky. Sladkovodní kapři (s výjimkou Vánoc) a ostatní naše ryby většina laické veřejnosti pravidelně téměř nekupuje.

Po celá léta se  přitom u nás řeší rostoucí dovozy vepřového masa nebo třeba čínský česnek, které vytlačují domácí producenty obdobného zboží díky zejména díky nižší ceně. Úplně ze stejného důvodu nižších cen přitom expanduje na úkor tuzemských sladkovodních ryb na našem trhu asijský pangas. To však, zdá se, nikoho nezajímá.

Přitom právě v případě pangase lze mluvit o velkém rozdílu v kvalitě prodávaných výrobků, respektive o klamání spotřebitele. Zhruba před rokem bylo předmětem velkých diskusí v ČR množství vody v kuřecím masu v případě použití technologií chlazení vodou, přičemž ono velké množství vody, v praxi započítávané do ceny masa, bylo řádově několik procent. U ryb však jde o desítky procent váhy, kdy spotřebitel platí v ceně masa vodu. Z údajů, které počátkem letošního roku zveřejnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) vyplývá, že právě u pangase z Vietnamu se lišilo množství masa od množství deklarovaného na obalu téměř o 20 procent. A samotné deklarované množství zdaleka nebylo 100 procent, což v praxi ani nejde. Faktem tak je, že u zahraničních ryb, která se do ČR obvykle dopravují zmražené, tvoří obsah vody z celkové hmotnosti někdy i více než polovinu. To ale zároveň znamená, že výsledná nízká cena zas tak výhodná není, protože kdyby šlo skutečně o cenu masa, musela by být zhruba dvojnásobná. Právě to by si měli spotřebitelé uvědomit v případě, když se jim zdá kapr nebo jakákoli jiná tuzemská sladkovodní ryba příliš drahá.

Navíc ze zjištění SZPI vyplývá, že tuzemský spotřebitel je při nákupu ryb klamán prakticky bezvýhradně pouze u zahraniční produkce, mezi kterou s přehledem vedou právě výrobky z pangase. Z celkem šesti vzorků vykazující závažné nedostatky se produktů (filetů) z pangase týkaly čtyři. Méně masa, než sliboval obal výrobku, našli také inspektoři u filetů ze štikozubce kapského původem z Polska a rybích prstů Clever, také původem z Polska. Problémy jsou ale i u dalších výrobků – produktů  mořského rybolovu, a to i z hlediska zdravotní bezpečnosti. Jen za posledního půl roku nařídily tuzemské dozorové orgány, kromě SZPI také Státní veterinární správa ČR, z důvodu bezpečnosti, stažení celé řady zahraničních výrobků, například šprotů z Lotyšska, tuňáků ze Španělska, sardinek a rybí moučky z Estonska, halibutů z Polska a opakovaně kontaminovaných sardinek z Maroka.

Ve světle těchto údajů se pak zdá preference nákupů  kapra nebo dalších našich ryb o  poznání lepší volbou, než pouhá preference cen. Navíc za situace, kdy se prostřednictvím výzkumů zvyšuje v našich rybách nutriční hodnota, tedy obsah pozitivních omega tři mastných kyselin. Důvodů pro vítězství českého kapra nad pangasem prostě přibývá – teď jen, aby si to uvědomil také domácí spotřebitel.

Petr Havel