Projekt „Uměle vybudované mokřady na zemědělském odvodnění pro zvýšení retence vody v krajině a zlepšení její kvality“ řeší v současné době Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd (VÚMOP). Výsledkem by měla být nová metodika pro budování mokřadů.

Cílem projektu, který je plánován na roky 2017 až 2020, je na základě výsledků in-situ a nádobových experimentů kvantifikovat účinnost umělých mokřadů v návaznosti na zemědělské odvodnění pro zvýšení retence vody v krajině a zlepšení její kvality z hlediska zátěže živinami (dusík, fosfor, uhlík) a vybranými pesticidy. Cílem experimentů pak bude stanovení účinností opatření pro odstraňování vybraných pesticidů a živin z drenážních vod a zvyšování její retence během různých hydrologických stavů a různém managementu opatření (substrát, vegetace, doba zdržení, charakter proudění vody v mokřadu), respektující přírodní, zemědělské a majetkoprávní podmínky a zohledňující dynamiku vyplavování živin a pesticidů zemědělskými drenážemi. Na základě poznatků z projektu budou formulovány postupy pro navrhování a dimenzování mokřadů a souvisejících objektů, optimalizaci vypořádání vlastnických vztahů a pravidla pro minimalizaci kolizí zájmů zemědělství a ochrany přírody a krajiny při jejich navrhování a realizaci.

Výsledkem tak má být mimo jiné Metodika pro navrhování a realizaci mokřadů v návaznosti na zemědělské odvodnění a hodnocení jejich účinnosti z hlediska retence a čištění vod a Ověřená technologie – optimalizace managementu mokřadů pro účinné odstraňování pesticidů a živin z drenážních vod. Obdobné projekty jsou často realizovány v zahraničí; v ČR dosud obdobné téma řešeno výzkumně nebylo. Přestože je v současné době v ČR v rámci různých programů (Operační Program Životního Prostředí, Program Rozvoje Venkova, aj.) realizována řada opatření typu mokřadů či tůní, často v návaznosti na zemědělskou drenáž, není k dispozici podklad, který by umožňoval komplexní návrh uvedeného opatření při zohlednění výše zmíněných aspektů. Řešitelé projektu mají v úmyslu inspirovat se zkušenostmi např. ze Švédska, kdy autoři uvádějí, že mokřady navrhované speciálně pro retenci a čištění drenážních vod mají až řádově vyšší účinnost pro odbourávání živin než ty, realizované primárně za účelem zvýšení biodiverzity.

Z prací, zabývajících se problematikou pesticidů v drenážních vodách a možnostmi snižování jejich odnosu vyplývá, že drenážní systémy mohou být významnou cestou vstupu pesticidních látek do vod, zejména jejich metabolitů z mateřských látek. Je zřejmé, že uměle vybudované mokřady v návaznosti na systémy odvodnění mohou sloužit jako účinný prvek v odstraňování pesticidů a živin z těchto vod, pokud jsou vhodně navrženy a vybudovány, m.j. vč. řešení (tj. retence) vyšších drenážních odtoků, právě během kterých je řada těchto látek drenážemi vyplavována ve zvýšených koncentracích.

V ČR je odvodněno 1,085 mil. ha, tj, 25 % zemědělské půdy; někteří autoři uvádějí i více. Z toho minimálně 20-30% je neopodstatněné, funguje příliš intenzivně; není v souladu s environmentální a zemědělskou politikou ČR. Hrubým odhadem se jedná nejméně o 250 tis. ha odvodněné půdy, ze které odtéká voda, pro niž je nutné realizovat opatření – ve vazbě na stavbu odvodnění – ke zvýšení její retence a zlepšení její jakosti. Opatření typu mokřadu s vodoretenčním prvkem, jako jedno z mnoha možných, se jeví jako jedno z velmi perspektivních.

Naše voda dle podkladů VÚMOP, ilustrační foto (mokřad) Naše voda – Nina Havlová