V roce 2017 zůstane mezi prioritami ministerstva zemědělství hospodaření s vodou a půdou. Ministr Marian Jurečka to řekl v rozhovoru s ČTK. Letošek bude posledním ministrovým rokem ve funkci za mandátu současné Sněmovny.

„Mám ambici začít v klidu dělat systémové věci. Například jak informační technologie (IT) zpřístupnit klientsky zemědělcům, aby to bylo IT třetího tisíciletí,“ uvedl ministr. Podle něho by se mohla za několik let třeba snížit administrativní zátěž, aby zemědělci mohli například nasnímat QR kódy z etiket hnojiv, a informace tak rovnou odesílat kontrolním orgánům. Dalším cílem je, aby zemědělci nemuseli pro jednotlivé dotační tituly informace odesílat několikrát nebo na více míst. „V okamžiku, kdy tady máme například evidenci hospodářských zvířat, tak ať umíme příslušná data stáhnout také z registru obyvatel nebo z živnostenských úřadů,“ dodal.

V loňském roce pro ministerstvo provedl Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) šetření, kterým zjišťoval použitelnost existujících závlahových systémů. V ČR jde téměř o 160.000 hektarů, které jsou zavlažovatelné, provozované závlahy jsou však jen na 41 procentech, tedy zhruba na 65.000 hektarů. Někteří zemědělci však závlahové systémy pouze natlakují a nepoužívají je k samotnému zavlažování. Dělají to jen kvůli sběračům kovů, kteří by jinak koncové části infrastruktury odnesli. Podle ministra tak není nutné budovat plošně nové závlahy, je však třeba obnovit starší, ať jde o kapkové závlahy nebo o rozstřikovače. „Máme indikováno pár území v jednotkách stovek hektarů, která pod závlahou nejsou a kde by to zemědělci chtěli řešit,“ dodal ministr. Podle něj bude další rozvoj závlah záviset na ochotě zemědělců pěstovat citlivé komodity, jako je například ovoce nebo zelenina.

V letošním roce by se měl VÚMOP zaměřit na zjišťování použitelnosti odvodňovacích, tedy drenážních systémů. „Nyní máme 1,2 milionu hektarů, které jsou pod drenážemi a je tady spousta lokalit, kde by mohl být systém nějak inteligentně řízen. Mohla by tam být hradítka, případně v některých lokalitách by šlo drenážní systém zpětně zatopit, takže by mohl fungovat jako výborná závlaha podmokem,“ domnívá se ministr. Většina majitelů však podle něj o drenážích na svých pozemcích neví. Měly by také pokračovat práce na tzv. protierozní kalkulačce, která zemědělcům mimo jiné dodává informace o vhodnosti pěstování určitých plodin na daném území, a zavádění protierozních opatření do praxe, včetně jejich kontrolovatelnosti.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová