Ačkoli bylo v minulosti na území ČR zhruba 182 000 hektarů menších i větších rybníků, které přispívaly k prevenci rizik sucha a dokázaly zadržet vodu v krajině přirozeným způsobem při povodních, v současné době se v ČR nachází zhruba 50 000 hektarů ploch rybníků, což je méně než třetina původních ploch.

Alespoň částečná obnova původní výměry ploch malých vodních nádrží na území ČR je jedním z kroků adaptace naší krajiny na období častějších výskytů sucha. Významný rozvoj rybníkářství v ČR nastal od poloviny 15. do konce 16. století, kdy se šlechta snažila ekonomicky využít nově získanou půdu, a rybníky se staly z dlouhodobého pohledu výnosnou investicí. Podle odhadů se během této zlaté éry rybníkářství na našem území budovalo v průměru 500 rybníků ročně. Tak rychle, jak byly rybníky zakládány, ale došlo o dvě století později k jejich rušení. Významným vlivem byl pokles obliby rybího masa a stagnující ceny kapra ve srovnání s jinými produkty, čímž se rybníkářství stalo ekonomicky neudržitelné.

V současné době se nachází na území ČR zhruba 23 tisíc malých vodních nádrží (rybníků), což je vlastně více, než udává první oficiální soupis rybníků z roku 1786, který popisuje 20 796 rybníků – to však již bylo poté, co byla řada původně budovaných rybníků zrušena. Drtivá většina ploch zaniklých rybníků byla následně využita jako zemědělská půda (68 procent), lesní pozemky (19 procent) a zbytek jako takzvané „ostatní plochy“.

Zatímco odkaz díla Jakuba Krčín z Jelčan (1535-1604) je v naší veřejnosti poměrně dobře znám, některé pasáže jeho života, a především smrti, jsou zahaleny tajemstvím, které již těžko někdo odhalí. V současné době například nevíme přesně, kdy zemřel, víme jen, že se tak stalo někdy mezi 19. lednem a 15 únorem roku 1604, kdy byla jeho smrt oficiálně potvrzena. I tak se ale jistě neví, kde je pochován, i když se nejčastěji zmiňuje obec Obděnice, kde má Krčín hrobku – ale prázdnou.

I když je Jakub Krčín znám především jako regent Viléma z Rožmberka, pro kterého vybudoval celkem 44 vodních nádrží, a tedy je spojen hlavně s regionem jižních Čech, strávil Krčín dlouhou dobu ve středních Čechách na sedlčanském panství. Svá nejznámější díla – rybníky Svět (původním názvem Nevděk) a především Rožmberk stavěl již v době, kdy sídlil na Sedlčansku. Současný Rožmberk je přitom jen torzem někdejšího rybníku, který měl původně rozlohu asi 1060 ha a zaplavoval louky až k okraji Třeboně. Postupně ale bylo rozhodnuto snížit plochu Rožmberka na současných 489 hektarů. Inspirací pro Krčína mohl být přitom dnes již zaniklý rybník Čeperka v Pernštejnské rybniční soustavě, který byl vybudován v letech 1491 až 1496 a rozkládal se na ploše 1 200 hektarů. Právě Pernštejnská soustava byla na území ČR první rozsáhlou soustavou rybníků, a to zejména díky Vilémovi z Pernštejna.

Na Sedlčansku strávil Jakub Krčín z Jelčan konec svého života. Také tam vybudoval řadu děl, zdaleka nejen vodních. Asi nejznámější je Nový hrádek Krčínov zmiňovaný také jako tvrz Křepenice a okolní rybníky Nepřízeň a Návesník. Krčínovi je přisuzováno také založení rybníku Musík, což je největší vodní plocha Sedlčanska, a stojí také podle všeho i za stavbou větrného mlýna v nedalekých Příčovech.

Naše voda, ilustrační foto (Pernštějnská rybniční soustava – součást expozice na zámku Kunětická hora)