Role mokřadů při vyrovnávání se s extrémními povětrnostními událostmi je letošním tématem Světového dne mokřadů. Česká společnost ornitologická (ČSO) k výročí pořádá akce pro veřejnost zaměřené na poznávání mokřadů a ptáků na nich závislých.

Letošním mottem Světového dne mokřadů je i v ČR aktuální „Mokřady pro snižování rizik přírodních katastrof“. Dobře fungující mokřady nám pomáhají vyrovnat se s extrémními povětrnostními událostmi, jako jsou povodně či přívalové deště. V posledních 35 letech se frekvence katastrof způsobených klimatem nebo počasím, jako jsou záplavy, tropické cyklóny nebo sucha, po celém světě více než zdvojnásobila. OSN odhaduje, že 90% všech přírodních rizik souvisí s vodou. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) předpovídá ještě více extrémních událostí do budoucna. A jsou to právě mokřady – unikátní ekosystémy mezi souší a vodou – které hrají významní roli při minimalizovaní škod způsobených výš uvedenými událostmi.

Při extrémních povětrnostních událostech jsou mokřady v dobrém ekologickém stavu schopné do značné míry ztlumit jejich negativní dopad na místní obyvatele. Tak při ničivé tsunami na Srí Lance v roku 2004 na místech s pobřežními korálovými útesy chráněnými mořským parkem, se ničivá vlna dostala jen 50 metrů do vnitrozemí. V částech, kde byly útesy degradované těžbou, měla vlna ničivý dosah až 1,5 km. Podobný tlumivý účinek v našich podmínkách zastávají například suché poldry, vodní díla, sloužící k protipovodňové ochraně. Jsou vytvořeny přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek buď neakumuluje vůbec, nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně a vzniká mokřad. K akumulaci vody dochází během povodní, čímž se transformuje povodňová vlna, která pak působí menší či žádné škody.

Ptáci jsou významným indikátorem stavu prostředí a není tomu jinak ani v případě mokřadů. Úbytek a degradace mokřadních biotopů má negativní vliv proto i na ptáky. V případě mnoha vodních a mokřadních druhů pozorujeme u nás od 80. let minulého století významný pokles jejich počtů, zejména druhů vázaných na přechodové stanoviště v okolí vodních ploch, jako jsou např. mokré louky.

Při příležitosti Světového dne mokřadů již třetím rokem připravuje Česká společnost ornitologická sérii vycházek a přednášek zaměřenou na poznávání vodních druhů ptáků a význam našich mokřadů i pro jejich zimování a tah. Současné dlouhotrvající chladné počasí má za následek, že se ptáci koncentrují na nezamrzlých vodních plochách, převážně úsecích větších řek, a můžeme mezi nimi mnohdy pozorovat i vzácné hosty ze severu, jako jsou morčáci velcí i malí, hoholy severní nebo poláci kaholky. Aktuální pozvánku na vycházky najdete zde.

Pražskými mokřady krok za krokem

Seznámit se z ptačími obyvateli a jejich prostřednictvím i s mokřady a jejich funkcemi můžou zájemci i na vycházkách k mokřadním lokalitám během celého roku. Novinkou je projekt ČSO Pražskými mokřady krok za krokem, podpořen Hlavním městem Prahou. Jedním z jeho cílů je ukázat, že ekologicky hodnotné a pro vodní ptáky významné lokality se můžou nacházet i v bezprostřední blízkosti lidských obydlí. V rámci projektu bude vytvořena kapesní určovací terénní příručka na vodní ptáky s informacemi o jednotlivých mokřadních lokalitách nacházejících se na území Prahy. Další částí projektu jsou terénní vycházky s průvodcem. Vycházky budou pořádány během celého kalendářního roku 2017 s cílem přiblížit veřejnosti jednotlivé ptačí druhy vázané na vodní a mokřadní biotopy na území Prahy v rámci různých období. Přehled aktivit projektu najdou zájemci na stránkách http://new.birdlife.cz/prazskymi-mokrady-krok-za-krokem/

Ramsarská úmluva má celkem 169 smluvních stran, tedy států, které se k ní připojily. Každá smluvní strana je povinna zařadit alespoň jeden ze svých mokřadů na „Seznam mokřadů mezinárodního významu“, který úmluva spravuje, a zajistit adekvátní ochranu a rozumné užívání mokřadů na svém území. Seznam v současné době čítá 2 208 mokřadů celého světa o celkové rozloze 210 mil ha. Česká republika je smluvní stranou úmluvy od r. 1990 a na seznamu má zapsáno celkem 14 mokřadů. Jsou mezi nimi rybniční soustavy – Třeboňsko i Poodří, říční nivy – Litovelské Pomoraví, rašeliniště – ty Krkonošská i Šumavská, a dokonce i jeden ojedinělý podzemní mokřad – Podzemní Punkva.

Aktivity ČSO v oblasti ochrany mokřadů: www.birdlife.cz/mokrady

Vycházky ČSO ke Světovému dni mokřadů 2017: http://cso.cz/index.php?ID=3004

Projekt Pražskými mokřady krok za krokem: http://new.birdlife.cz/prazskymi-mokrady-krok-za-krokem/

Naše voda, ilustrační foto ČSO – Milan Major