S hrozícím suchem se objevuje řada populistických návrhů na řešení zásobování obyvatel pitnou vodou. Ve svém příspěvku to dnes zdůraznil v úvodu konference „Financování vodárenské infrastruktury“ předseda představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) František Barák.

Jedním z takových návrhů je podle něj šetření pitnou vodou a zpoplatnění větších odběrů. „Tento návrh je laický. Výrobci a dodavatelé pitné vody by naopak měli zvýhodňovat velké odběry vodárenských služeb, to je dodávky pitné vody a její následné odkanalizování. Vodovodní a kanalizační sítě a technologie jsou v optimálním stavu při jejich běžném využívání, to je při dostatečném průtoku pitné nebo odpadní vody. Při malých průtocích a při jejich kolísání dochází k rychlému opotřebení technologií a sítí,“ uvedl Barák.

Stejně neodborné je podle Baráka dotování vrtů na vodu v obcích. „Nebudu dlouze rozvádět nezbytnost obvykle geofyzikálního průzkumu a ochranu hydrogeologického profilu. Nikdo přece nemůže při amatérském postupu zajistit, že voda z vrtu bude vhodná pro výrobu pitné vody. Navíc zájmem státu by mělo být napojit co nejvíce obcí na veřejnou síť a propojením systémů řešit lokální sucho. Namísto toho dotace do vrtů, stejně jako evropské dotace díky nedobré metodice SFŽP, kdy je získání dotací podmíněno rozdělováním aglomerací, vede k atomizaci vodárenství, to je nárůstu počtu vodárenských provozovatelů a vlastníků,“ konstatoval představitel SOVAK.

Barák ve svém příspěvku také podrobně rozebíral citlivou problematiku cen vody. Za jednu z možností představující snížení cen označil změnu legislativy týkající se čištění srážkových vod. „Pokud jsou srážkové vody odváděny kanalizací pro veřejnou potřebu, podléhají obecně zpoplatnění, a to ve výši stočného, které je platné v příslušné lokalitě. Za subjekty nemající povinnost dle zákona o vodovodech a kanalizacích platit za odvádění srážkových vod (vlastníci dálnic, silnic, místních a účelových komunikací veřejně přístupných, ploch drah celostátních a regionálních, ploch nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácností) ovšem platí v konečném důsledku poplatky za čištění dešťových vod občané a podnikatelé napojení kanalizací na čistírny odpadních vod v cenách stočného, přestože žádné srážkové vody do kanalizace nevypouštějí nebo dokonce v případě podnikatelů za srážkové vody platí, uvedl Barák.

Bilančně je objem čištěné odpadní vody v ČR dvakrát vyšší než objem fakturovaného stočného a spotřebitelé tak platí za jiné znečišťovatele. „Je zvláštní, že tato diskriminace občanů připojených na kanalizaci a platících za ostatní čištění dešťových vod ještě nevyvolala nevůli obyvatel.  Odstranění výjimek výrazně až o třetinu sníží cenu stočného a umožní rychlou změnu chování zpoplatněných subjektů, které přikročí k  výstavbě retenčních nádrží a vsakovacích míst, s budováním oddílné kanalizace. Dešťové vody poté neskončí na čistírnách odpadních vod a dojde sekundárně i k posílení zdrojů vody,“ podotýká Barák.

Naše voda, foto (František Barák) Naše voda – Nina Havlová