Nejen vydra říční nebo čolek dunajský jsou ohrožení. Podle nové metodiky vědců na seznam ohrožených lze připsat i lužní lesy, kde žijí. Připomíná to portál denik.cz s tím, že kvůli mizení celých ekosystémů přišli odborníci s Červeným seznamem přírodních stanovišť.

Současná ochrana přírody stojí na čtvrt století starém seznamu ohrožených ekosystémů v zakládajících zemích Evropské unie. „Udělali jsme důkladnou revizi. Dokážeme říct, co je z celoevropského hlediska ohrožené a co ne,“ sdělil vegetační ekolog z Masarykovy univerzity Milan Chytrý. S několika dalšími vědci z univerzity se Chytrý na tvorbě seznamu podílel a společně rozlišili v Evropě 490 typů stanovišť. „Všechna jsou jasně vymezená a popsaná. Dosavadní systém byl popsaný povrchně a často i nepřesně,“ doplnil vědec.

Ekosystémy ohrožuje člověk, ale poškození vzniká i přírodními procesy. Kromě znečišťování a odvodňování mohou být zdrojem ohrožení i nevhodné způsoby lesního hospodářství. „Jindy je příčina naopak to, že člověk přestává v krajině dělat to, co po tisíciletí vykonával, a tím vytvořil unikátní typy prostředí. Například louky a pastviny po opuštění zarůstají a zanikají,“ uvedl Chytrý. V Jihomoravském kraji patří mezi ohrožené ekosystémy lužní lesy, louky v říčních nivách, slaniska nebo panonské písečné stepi.

Lužní lesy, které řeky pravidelně zaplavují, rostou zejména v okolí soutoku Moravy a Dyje na Břeclavsku. Místo se dostalo v minulosti mezi Evropsky významné lokality. „Měli jsme podle dohod šest let na to, abychom zajistili ochranu této lokality. Ale lhůta uplynula před třemi lety. Evropská komise kvůli tomu letos v lednu zahájila s Českou republikou řízení, které může skončit vysokou pokutou,“ poznamenal ekolog Mojmír Vlašín. Podle něj je chráněné asi jedno procento lokality. „Na zbytku pokračuje devastace kvůli necitlivému lesnímu hospodaření, těžbě štěrkopísku i ropnému průzkumu,“ doplnil Vlašín.

V minulosti měla být tato lokalita prohlášena za chráněné území. Ovšem nedošlo k tomu kvůli nesouhlasu představitelů obcí, kterých by se to týkalo. „Ochrana je nutná, ale měla začít diskuzí s dotčenými. Z toho nás vynechali,“ reagoval lednický starosta Libor Kabát. Podle starosty nedalekého Lanžhota Ladislava Straky měli obyvatelé obavy z omezení plynoucích z ochrany přírody. „Máme problémy s komáří kalamitou a v chráněné krajinné oblasti ochranáři přísněji sledují používání prostředků proti hmyzu,“ upozornil Straka.

Oblast soutoku Moravy a Dyje patří i k oblíbeným cílům výletů. „Líbí se mi, že je to proti zemědělské krajině v regionu úplně jiný svět. Kdysi jsem se tam vydala na kole po záplavách. Projížděla jsem nějakou větší vodu na cestě a jak klesala silnice, tak jsem po čase skončila s řídítky pod hladinou,“ vylíčila svoji zkušenost Markéta Vlková z Valtic.

Na Břeclavsku u obce Sedlec se nachází rybník Nesyt a chráněné taktéž ohrožené slanisko. Údržbě rostlin, které vyžadují slanou půdu, tam pomáhá také pastva koní. „V minulém roce jsme vytvořili pět mělkých tůní o maximální hloubce jeden metr na botanicky méně hodnotných plochách. Růst tam budou slanomilné rostliny,“ uvedla za agenturu ochrany přírody Karolína Šůlová.¨

Zdroj: www.denik.cz (redakčně kráceno), ilustrační foto naše voda – Nina Havlová (rybník Nesyt)