Na Zlínsku se v těchto dnech dokončuje pravidelné hubení hlodavců. Informovala o tom dnes mluvčí společnosti Moravská vodárenská (MOVO) Markéta Bártová s tím, že deratizace již proběhla v Otrokovicích, Napajedlech, Vizovicích, Luhačovicích, Valašských Kloboukách, Slavičíně, Brumově-Bylnici a v dalších menších obcích. 

Přímo ve Zlíně deratizace skončí 26. dubna. „Celkově se jedná o preventivní ošetření kanalizačních sítí Vak Zlín a.s. v délce téměř 700 km. Na jarní etapu deratizace bude vynaloženo řádově půl milionu korun a spotřebují se téměř 3 tun nástrah“, říká předseda představenstva společnosti VaK Zlín Svatopluk Březík.

Jarní etapu plošné deratizace stokové sítě zajišťuje společnost MOVO podle platného harmonogramu. Deratizace se provádí pulzační metodou pomocí kombinované nástrahy. Jde o směs granulí a zrna v mikrotenových sáčcích, která je ošetřena tak, aby byla odolná proti vlhkosti. Účinnou látkou je antikoagulant, který zabraňuje srážlivosti krve a hlodavci tak bezbolestně hynou asi po 7 dnech. Výsledky prací jsou konzultovány a zasílány Krajské hygienické stanici ve Zlíně. Likvidace potkanů je prováděna hlavně ze zdravotních důvodů, protože potkan může přenést na člověka až 30 nemocí, z nichž některé jsou smrtelné. Dalším důvodem je to, že způsobují značné ekonomické škody, a to jak požerem potravin, znehodnocením potravin kontaminací zejména močí, okusy na vodovodních, kanalizačních a elektrorozvodných sítích, poškozováním budov, podhrabáváním chodníků apod.

Deratizaci provádí v současné době osm dvoučlenných pracovních skupin, které instalují nástrahy do kanalizačních šachet a zároveň ošetřují nory a díry, kudy hlodavci pronikají na povrch. Po jednom týdnu je prováděna kontrola odběru nástrahy, a následuje její další dosyp. Hmotnost jedné nástrahy je 65 gramů, v místech, kde jsou stopy po hlodavcích a kde je jejich zvýšený výskyt, je instalováno několik těchto dávek. Potkani se vyskytují zejména v kanalizaci, ale mohou žít i tam, kde je pro ně snadný zdroj potravy a mají vhodný úkryt. To je patrné hlavně na sídlištích, kde pobývají v hustých porostech a rádi se stahují ke kontejnerům, kde najdou dostatek potravy, na venkově zase v okolí hospodářských objektů, kde jsou chována domácí zvířata.

Dosypy nástrahy se provádějí proto, že potkan žije v koloniích a je nutné, aby byla likvidována celá populace v místě jejich výskytu a pohybu. Na množství hlodavců má vliv několik faktorů, zejména jaké mají zdroje potravy, vhodná místa k zahnízdění, ale také klimatické podmínky. Hovoříme o tom, že každý z nás má svého potkana (ve městech se jedná o desetitisíce jedinců) a proto je nutné provádět pravidelnou deratizaci. Za úspěšnou deratizaci považujeme, pokud se nám podaří zlikvidovat 90 % stávající populace. Vzhledem k biologii potkana, kdy samice může být březí až sedmkrát do roka a má 5 až 12 mláďat a mladý potkan je schopen se rozmnožovat již po 3 měsících, rostou jejich stavy geometrickou řadou (až 800 potomků z jednoho páru). Proto jsou schopni za jeden rok obnovit své deratizací zdecimované početní stavy.

Deratizace kanalizačních stok je prováděna současně s ošetřením povrchu, tj. kontrolou veřejných zatravněných ploch, parků, alejí a míst kudy prochází kanalizační soustava, dále deratizování tepelných kanálů pod městem, kotelen a výměníkových stanic, sklepních prostor činžovních domů a deratizaci areálů či soukromých objektů na území příslušného města. Jarní celoplošná deratizace se provádí vždy ve spolupráci s konkrétním městem a smyslem takové deratizace je ve stejném termínu zajistit co nejvyšší účinnost likvidace škodlivých hlodavců. „Odborné položení směsi granulí neohrozí domácí ani hospodářská zvířata, protože nástrahy nejsou na volně přístupných místech. Pokud jsou instalovány nástrahy do povrchových nor a děr, jsou vždy nástrahy přikryté zeminou, v objektech jsou instalovány do označených deratizačních staniček. Přesto by si ale lidé měli dát na své volně pobíhající mazlíčky větší pozor“, dodává Bártová.

Naše voda, ilustrační foto MOVO (kladení nástrah)