Místopředseda zemědělského výboru Herbert Pavera (TOP 09 a Starostové) řekl ČTK, že výbor obdržel v tomto směru dva návrhy, a to od poslanců Karla Turečka (ANO) a Ladislava Velebného (ČSSD). Velebný navíc navrhoval, aby se výjimka vztahovala i na příslušenství tábora, ale výbor se nakonec přiklonil k užší Turečkově variantě. „Tradice našeho tábornictví je tak velká, že si myslím, že by byla velká škoda, kdyby se měly tábory rušit jenom proto, že nikdo nechce vzít odpovědnost za to, že povolí tábor v blízkosti nějaké řeky,“ řekl Pavera. Jak dodal, na řekách se zpravidla ví několik hodin předem, že může přijít povodňová vlna.

Podobně argumentoval dříve předseda pracovní skupiny sdružení samospráv a starosta Kamýka nad Vltavou Petr Halada. Také podle něj by problém vyřešila změna ustanovení vodního zákona. „Nám se stalo, že tábor byl vyplaven a v žádné aktivní zóně nejsme a museli jsme evakuovat děti,“ uvedl v dubnu ve Sněmovně.

Podle ministerstva životního prostředí zákon již nyní umožňuje stanování v aktivních záplavových zónách, ale zakazuje umisťování zázemí tábora v těchto zónách.

Novelu vodního zákona by mohla Sněmovna projednat ve druhém čtení příští týden. Pokud to poslanci stihnou, mohli by ji schvalovat na přelomu června a července, poté ji dostane Senát. Zákon má vstoupit v účinnost k 1. lednu příštího roku.

Novela vodního zákona zpřesňuje mimo jiné povinnosti při likvidaci odpadních vod, například při vyvážení odpadních jímek. Zemědělský výbor do ní chce také vložit pravidlo, aby za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náležela náhrada nejen jejich vlastníkům, ale nově i pachtýřům nebo nájemcům. Náhrady jim na jejich žádost vyplácejí podle zákona buď vlastníci vodních děl v případě nádrží a v případě jiných vodních zdrojů ti, kdo mají právo vodu čerpat.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto: wikimedia commons, Jörg Bürgis