České vodohospodářské firmy zavlažují zemědělskou půdu v Egyptě, staví čistírny odpadních vod v Rusku nebo Etiopanům zajišťují pitnou vodu. Připomíná to příloha Hospodářských novin exportér.

„Čeští exportéři se uplatňují v cizině při vyhledávání zdrojů a výstavbě úpraven pitné vody, jejím rozvodu, při budování kanalizačních systémů a čistíren odpadních vod až třeba po malé vodní elektrárny,“ vyjmenovává Ivan Nikl, emeritní předseda České vodárenské aliance (CWA). Ta při exportu hodně spolupracuje s CzechTradem a podle Nikla agentura českým firmám v zahraničí výrazně pomáhá.

V současné době má CWA 17 členů, ale v tuzemsku podle odhadu působí ve vodohospodářství na 330 firem. Zatímco dřív si jednotlivé společnosti v zahraničí konkurovaly, v současné době podle Nikla spolupracují. A nejenom členové vodárenské aliance. „Z celosvětového měřítka je lepší, když jdou na zahraniční trhy společně, spolu vyhledávají nová odbytiště. Třeba firmy Rekuper Sychrov a Teco Kolín společně vyvinuly řídicí průmyslové automaty využitelné i ve vodárenství, které se prodávají po celém světě. Nebo společnost GEOtest zastřešuje společné akce českých exportérů, je takovým supervizorem vodohospodářských staveb,“ uvádí příklady Nikl.

Historicky nejvýznamnější firmou ve výrobě čerpadel v tuzemsku je Sigma. Podle Milana Stratila, generálního ředitele a předsedy představenstva Sigma Group, dál považuje společnost vodárenské odvětví za perspektivní. Z ročních miliardových tržeb pochází tak polovina z energetiky a čtvrtina z vodárenství. Především jde o závlahové systémy, ale čerpadla třeba čerpají prosakující vodu i ze základů a zdiva na přehradách a vodních elektrárnách.

Nejvýznamnějším zahraničním trhem pro Sigmu je Egypt, kde má společnost v deltě řeky Nil padesátku stanic, které slouží k závlahám. „Egypťané vybagrují kanál, my zvedneme z Nilu vodu do výšky takových deseti metrů a ta pak kanálem gravitací teče a zavlažuje políčka zemědělců,“ vysvětluje princip Stratil. Na kanále tak může vzniknout i víc čerpacích stanic, takže Sigma dokáže dostat vodu až 50 kilometrů do vnitrozemí. Na projektech spolupracuje s egyptským ministerstvem závlah a těší se skvělému renomé. Jednotlivé zakázky pro závlahy se pohybují od 50 do 250 milionů korun. Přitom v Egyptě existuje podle Stratila velká konkurence, především z Maďarska a Indie, přičemž hlavně indická firma tlačí ceny neuvěřitelně dolů.

Zdroj: Hospodářské noviny (redakčně výrazně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (expozice VOD-KA 2017)