„Hlavnímu městu Praze nedostatek vody nehrozí díky mimořádné akumulační kapacitě zdrojů, ze kterých se odebírá voda k úpravě. Z vyjádření hydrometeorologů je zřejmé, že v budoucnu bude problémem nerovnoměrné rozdělení srážek, které budou mít často přívalový charakter,“ řekl ČTK generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos. Vlastníkem PVK je francouzská Veolia.

Ředitel ujistil Pražany, že není problém ani s vodní nádrží Švihov, ani s úpravnou vody Želivka. „I přes déle trvající suché počasí a zvýšené odběry vody je hladina vodní nádrže jen velmi lehce pod dlouhodobým normálem. Podobně na tom je úpravna vody v Káraném, kde je dostatečné množství vody akumulované v podzemních polabských pískovcích,“ dodal.

Jeden z členů vedení Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Ondřej Beneš poznamenal, že kromě zajištění retence vody v krajině a rozšíření počtu nádrží, které mohou sloužit jako vodní zdroj, je důležitý i další rozvoj vodárenské infrastruktury, její propojování a efektivní využívání.

Proti potenciálnímu budování nádrží je ale ekologické Hnutí Duha. „Potřebujeme řešit příčiny, tedy mírnit klimatické změny a učinit krajinu zdravější, nikoliv řešit následky, tedy akumulovat vodu v nových přehradách,“ řekl ČTK mluvčí hnutí Jan Piňos. Podle něj je zdravá krajinaí jako houba, která „vodu vsákne a podrží lépe než přehrady“.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) upozornil na to, že problém je v současnosti i v podzemní vodě. „Začalo léto a my máme problém. Přibližně pětina všech sledovaných toků u nás dosahuje úrovně stavu sucha. V případě podzemních vod je ve stavu sucha 45 procent sledovaných vrtů a polovina pramenů. Problém má i půda, která není dostatečně nasycená vodou zejména v oblastech jižní a střední Moravy a v západní polovině Čech a Polabí. Východní Čechy jsou postiženy suchem, dá se říci, nepřetržitě už od roku 2015,“ uvedl Brabec.

Podle něj stát v minulosti udělal hodně chyb, nyní se však snaží vodu v přírodě zadržet. „Klimatická změna postupuje rychleji, než všichni očekávali. Zemědělská i lesní půda měly dřív daleko lepší schopnost držet vodu, hlavně kvůli erozi ji ale postupně ztrácely. Dneska je její zadržovací kapacita asi na 50 procentech. Kdyby česká zemědělská půda, které máme asi 3,5 milionu hektarů, byla schopná držet vodu dobře, udržela by jí asi devět miliard kubíků. Ale udrží jí sotva pět miliard. Ten obrovský rozdíl je několikanásobek objemu vody, který udrží Vltavská kaskáda,“ vysvětlil.