Přestože ČR patří v rámci EU k zemím, které nemají fatální problém s nedostatkem jódu v potravinách, neměli by lidé vynechávat z jídelníčku pokrmy představující přirozený zdroj jódu. Píše o tom server lidovky.cz.

V Evropě má nedostatek jódu polovina obyvatel. ČR se ale v roce 2002 zařadilo mezi země, které podle kritérií Světové zdravotnické organizace problém nedostatku jódu vyřešily. Stalo se tak díky tomu, že se v naší zemi přidává jód do kuchyňské soli. Podle expertů ze Státního zdravotního ústavu ale mohou být i tak některé skupiny obyvatel nedostatkem jódu ohroženy, hlavně těhotné a kojící ženy. Ty potřebují jódu víc – pro plod a pro kojené dítě. Jód je přitom nezbytný pro normální vývoj mozku. Lidské tělo obsahuje 20 až 30 miligramů jódu, z toho 80 procent je ve štítné žláze jako nezbytná součást hormonů tyroxinu a trijodthyroninu, které ovlivňují v buňkách rychlost látkové přeměny.

Vedle mořských ryb, mořských plodů a mořských řas je jód hojně obsažen v mléce, mléčných a masných výrobcích. Hlavním zdrojem v ČR, kde spotřebitelé konzumují velmi malé množství ryb, je již zmiňovaná jódová sůl. Dospělý člověk potřebuje denně 150 mikrogramů jódu, těhotné ženy až o zhruba 100 mikrogramů víc.

Nedostatek jódu se projevuje zvětšením štítné žlázy, zvýšenou únavou a zapomínáním, sklonem k depresím. Klesá plodnost a těhotné ženy častěji potrácejí. Dlouhodobý nedostatek jódu může přispět k rakovině prsu a štítné žlázy. U dětí se zpomaluje duševní vývoj.

Na druhou stranu není ani nadbytek jódu podle odborníků pro zdraví dobrý. Přímořské národy si podle nich proti vysokým dávkám jódu z mořských řas vypěstovaly odolnost. Lidé, kteří nemají v pořádku štítnou žlázu, mohou vysoké dávky jódu přesahující 600 až 1000 mikrogramů denně dráždit a způsobovat jim dlouhodobé komplikace.

Zdroj:www.lidovky.cz, Naše voda