Mrtvé a postupně se rozkládající dřevo v Dyji i v její bezprostřední blízkosti po miliony let ovlivňuje podobu řeky a přispívá k rozmanitosti národního parku. Píše o tom březnové vydání Podyjského e-listí.

Od vyvrácených stromů až po odlomené větve má mrtvé dřevo nařeku jednoznačně formující vliv. Zpomaluje rychlost a mění směr proudění vody a její hloubku. Kmeny stromů ležící na stranách koryta chrání břeh proti vymílání. Pro rostliny a živočichy zase vytváří pestrou paletu životních podmínek. Některé ryby rády využijí vzniklé tišiny k rozmnožování. Spoustu potravy zde naleznou drobní bezobratlí, ti se pak stávají pestrou součástí jídelníčku ryb a ptáků.

Pod kůrou padlých stromů podél Dyje lze tak najít celoevropsky chráněného a v Česku silně ohroženého lesáka rumělkového (Cucujus cinnaberinus – viz foto). Dalším významným bezobratlým, který žije na vysychajícím dřevěolší, je krasec Dicerca alni. Zatímco v běžné krajině tohoto, na červený seznam ohrožených druhů zařazeného, brouka téměř nenajdete, ve víceméně přirozených lužních porostech podél Dyje má skvělé podmínky.

Během povodní by však mrtvé dřevo mohlo ohrozit sypanou hráz Znojemské přehrady. Důkladný výzkum ukázal, že velké kmeny putují po řece jen velice pomalu a dokážou zachytit drobnější větve. Odborníci přesto uvažují o různých speciálních opatřeních. Například o umístění umělého lapače splavovaného dřeva v prostoru znojemské přehrady nebo umělém poutání vybraných kusů dřeva přímo na místě jeho vzniku.

Správa Národního parku (NP) Podyjí nyní k celé problematice vydala podrobný infoleták. K dispozici je v informačních centrech parku, v budově Správy parku ve Znojměnebo ke stažení na www.nppodyji.cz/informacni-letaky

ilkustrační foto: Foto: Václav Křivan

Původní text byl publikován v rámci pravidelného seriálu Správy NP Podyjí v týdeníku Znojemsko