Zemědělská půda ubývá a poslední údaje ukazují, že úbytek je rychlejší, než se předpokládalo. Připomíná to týdeník Zemědělec s tím, že úbytek zemědělské půdy je dlouhodobý problém nejen českého zemědělství, ale celé společnosti.

Spolu s půdou souvisí potravinová soběstačnost, potravinová bezpečnost, ale také třeba udržení vody v krajině, Český statistický úřad ve svém šetření Agrocenzus ukázal, že za posledních šestnáct let ubylo v naší zemí zhruba 148 tisíc hektarů zemědělské půdy. Z výsledků posledního šetření Agrocenzus, které provádí Český statistický úřad od roku 2000, vyplynulo, že zemědělské subjekty v roce 2016 obhospodařovaly 3457 tis. ha zemědělské půdy, to je 43,8 % rozlohy České republiky, v roce 2000 to bylo 45,7 %. Během 16 let se plocha obhospodařované zemědělské půdy snížila o 148 tis. ha. To znamená, že denně ubylo asi 25 ha. Doposud se uváděly informace o úbytku mezi 12-15 ha denně. Nová data jsou tedy velmi alarmující.

Celkově tak ubylo tolik půdy, jako je výměra okresu Benešov, druhého největšího okresu ve Středočeském kraji. Jen na přímých platbách tak tímto úbytkem přichází Česká republika asi o miliardu korun za rok, a to nehovoříme o hodnotě produkce, kterou by tato půda mohla generovat, úbytku vody v krajině a dalším.

Rozsah zemědělského půdního fondu se v ČR snižuje a ubývá hlavně orná půda. Mezi roky 1930 a 1990 se výměra orné půdy snížila o 617 000 ha a mezi roky 1990 a 2015 téměř o 250 000 ha. Často ubývá kvalitní půda v blízkosti měst. Na jednoho obyvatele připadá stále méně půdy (0,4 ha zemědělské a 0,28 ha orné půdy), přičemž to je základní faktor trvalé udržitelnosti a potravinové bezpečnosti. Součástí programového zaměření činnosti Zemědělského svazu ČR (ZS ČR) je chránit zemědělský půdní fond. Z vlastního šetření ZS ČR o výsledku hospodaření za období let 2004-2016 vyplývá průměrný zisk ve výši 2500 Kč/ha. Vlivem úbytku zemědělské půdy zemědělci mají zisk každoročně nižší minimálně o 400 milionů korun.

Úbytek zemědělské půdy má i další důsledky, které negativně ovlivňují naši krajinu. Půda je k životu velmi důležitá, a to nejen proto, že se na ní pěstují zemědělské plodiny, ale také z hlediska vodní bilance a stability vodních režimů v krajině. Půda v dobrém stavuje schopna účinně regulovat odtok vody z krajiny, a tím tlumit výskyt povodní i sucha. Jeden hektar hluboké černozeme může akumulovat až 3500 m3 vody. Od roku 1938 se kvůli záborům zemědělské půdy snížila retenční kapacita krajiny ČR asi o 2,4 miliardy kubických metrů vody.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová