V poslední době se v médiích objevilo několik sdělení týkajících se výskytu pesticidů v podzemních vodách v ČR. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) následujícím sdělením upřesňuje uváděné informace.

Sdělení odkazují na novou studii ČHMÚ, avšak ve skutečnosti se jedná o pravidelné shrnutí výsledků každoročního dlouhodobého monitoringu kvality podzemních vod, který ČHMÚ na celonárodní úrovni zajišťuje a které každoročně zveřejňuje v Hydrologické ročence a Hydrologické bilanci množství a jakosti vody ČR pro příslušný rok. Souhrnné informace jsou zároveň každoročně předávány jako podklad pro Zprávu o stavu vodního hospodářství ČR, kterou vydává Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí pro příslušný rok. Obdobně jsou výsledky tohoto dlouhodobého monitoringu ze strany ČHMÚ prezentovány na odborných konferencích a seminářích týkajících se ochrany a kvality vod již od roku 2010.

V některých případech došlo k dezinterpretaci údajů pro rok 2016 využitých zejména pro Zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky, kdy byly nepřesně uvedeny sledované ukazatele a počty objektů, ve kterých byly pesticidy v podzemních vodách nalezeny. V žádném případě není pravda, že: „ve všech loňských vzorcích podpovrchové vody odborníci našli látky z postřiků na kukuřici a řepku“ ani informace, že „s jedinou výjimkou byly prakticky všechny sledované pesticidní látky stanoveny ve všech odebraných vzorcích vod“.

Skutečná situace je taková, že v posledních třech letech se v 63 % ze 692 sledovaných objektů pesticidy vyskytovaly, ve 43 % sledovaných objektů koncentrace pesticidů překročily limit 0,1 μg/l pro podzemní vodu a ve 31 % sledovaných objektů byl překročen limit 0,5 μg/l pro sumu pesticidů v podzemních vodách. V naprosté většině se jedná o metabolity herbicidů (metazachloru, metolachloru, alachloru, acetochloru a chloridazonu) používaných nyní či v minulosti pro ošetřování řepky olejné, kukuřice a cukrové řepy, tj. na plodiny převážně pěstované jako suroviny pro výrobu biopaliv (bionafta, bioetanol, bioplyn). Koncentrace v podzemních vodách dosahují v ojedinělých případech až desítek μg/l. Jelikož ČHMÚ provádí monitoring pesticidů v podzemních vodách dlouhodobě, lze z naměřených dat potvrdit dlouhodobou kontaminaci podzemních vod výše zmíněnými látkami a tedy i dopad pěstování biopaliv první generace na kvalitu vodních zdrojů v České republice. Naměřené koncentrace pesticidů v jednotlivých objektech sítě sledování jakosti podzemních vod ČHMÚ lze dohledat v národním informačním systému jakosti vody na této adrese: hydro.chmi.cz/isarrow/

Zdroj: ČHMÚ, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová