Vzhledem k tomu, jak často se v tuzemských médiích řeší v současné době problematika sucha, klimatických změn a možného nedostatku vody v naší zemi v budoucnosti je docela škoda, že naši novináři alespoň občas nenavštíví některou z četných odborných vodohospodářských a s vodou spojených akcí.

Například konferenci Vodní nádrže 2017, která se minulý týden uskutečnila v Brně, v hotelu Holiday Inn, už proto, že jde o konferenci, která se koná jednou za dva roky. Nejde tedy o nějaký okrajový seminář, kterých je v současné době po celém území ČR plno, neboť téma vody „táhne“.

Právě proto by ale bylo vhodné, aby veřejnost zajímající se o zajištění zdrojů vody v ČR v dalším období měla prostřednictvím médií objektivní a výzkumy podložené informace. Ty se totiž často dost zásadně liší od údajů, které se z médií dovídá. Například o tom, jak naše společnost kategoricky odmítá výstavbu přehrad. Pravda to jistě v určité míře je, jak ale vyšlo ze dvou na sobě nezávislých prezentací na uvedené konferenci, zas tak moc lidí přehrady neodmítá. Ty vyplynulo především z průzkumu veřejného mínění, které provádělo na vzorku 1 310 respondentů ve věku 18 až 69 let Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v Praze, čili celkem renomovaná instituce. Podle výzkumu přitom přehradě striktně odmítá zhruba jen 5 procent populace, více než polovině respondentů chybí k jasnému názoru více informací, ale v zásadě výstavbu přehrad neodmítají, výstavbu velkých víceúčelových nádrží pak přímo podporuje 38 procent dotázaných. Což je v praxi úplný opak postojů veřejnosti, než jak jej prezentují média. Zajímavostí výzkumu byly i další dvě věci – jednak, že větší obavu mají lidé z projevů sucha, než z povodní, a za druhé, že lidé jsou ochotni se na snížení rizik sucha finančně podílet – kumulativně až částkou 40 miliard ročně, pokud by se odpovědi zobecnily na veškerou populaci. Jistěže jsou výzkumy veřejného mínění často ošidné, a samozřejmě také záleží na tom, o jakou jde lokalitu. Jak je ale vidno, tak výstavbu přehrad odmítají vlastně jen ti, kterých se to týká, a byť je názor z místa důležitý a měl by být brán vážně, jde každopádně o postoj menšiny.

Nejen média, ale i zemědělci by se na konferenci dozvěděli zajímavé, a ne příliš optimistické údaje. Jak totiž ve své prezentaci uvedl Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, spásou proti rizikům sucha nemusí a ani nebudou v sušších letech závlahy, na které hospodáři spoléhají a do jejichž obnovy nebo nové výstavby v současné době investují. Již v současné době nepokrývají zdroje vody teoretickou potřebu závlah na 10 procentech území, v suchých letech pak tyto zdroje klesnou na polovinu a nároky na vodu právě v oblastech, kde je potřeba závlah nejvyšší (povodí Dyje a oblast Rakovnicka a Lounska), nebude možné podle Trnky zajistit. Otázkou tak je, zdali není budování závlah vyhazováním peněz. To samé platí i pro opětovnou výsadbu lesních porostů. I v současné době, jak na konferenci také zaznělo, se především z ekonomických důvodů vysazuje více smrkových porostů, než by bylo vhodné, přestože se druhová skladba našich lesů postupně mění ve prospěch listnáčů. Přesto se smrk sází i v místech, o nichž „každý lesák ví, že na takové stanoviště nepatří,“ konstatoval Jaroslav Rožnovský Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně. Jinými slovy, půjde-li to takhle dál, budou nám zřejmě lesy usychat rychleji a více, než dosud.

Konference Vodní nádrže 2017 nebyla přitom, jak by se z názvu akce i z úvodu článku mohlo zdát, zdaleka ne jen o přehradách. Naopak, jednotící linkou byla dnes již všeobecně známá priorita zadržet vodu v krajině, také v lesích, ale především v zemědělské půdě. Situace se totiž stále zhoršuje, navzdory politickým prohlášením, jak se problém řeší. Jak to ale dopadá v praxi, demonstroval mimo jiné opět Rožnovský na příkladu jižní Moravy, kde se podle dat ČMHÚ snížila jen od ledna do července letošního roku zásoba využitelné vody v půdě pod 10 procent. To vše je ovšem jen malý výsek z dat, která na konferenci zazněla.

Sečteno a podtrženo – politici i novináři by měli mnohem více naslouchat odborníkům a výsledkům vědy a výzkumu. Například i tím, že alespoň občas navštíví akce typu „Vodní nádrže 2017“, kterou sice pořádá Povodí Moravy, ale která svými výstupy a dosahem rozhodně toto Povodí, ale i celou problematiku povodí v širším slova smyslu přesahuje.

Naše voda – Petr Havel, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová (přehrada Josefův důl)