Stavu zemědělské půdy a záměru zakotvit v našich zákonech předkupní právo na zemědělskou půdu pro zemědělce se věnoval kulatý stůl o půdě, který proběhl na České zemědělské univerzitě v Praze v rámci konference Agrární perspektivy. Informuje o tom týdeník Zemědělec.

Z obsáhlého článku vyjímáme:

Předseda Svazu vlastníků půdy Petr Klos uvedl, že zlepšování půdních vlastností je zájem každého informovaného vlastníka. Často je vlastníkům půdy podsouváno, že půdu pouze vlastní, ale nehospodaří na ní. Za hlavní problém půdy v České republice považuje právě její ohrožení erozí. To podle něj jednoznačně vyplývá z nerovnovážné struktury českého zemědělství, co se týká průměrné velikosti farmy v ČR, která je extrémně vysoká proti průměru EU. Velké zemědělské podniky, které hospodaří na velkých blocích pronajaté půdy, jsou podle něj hlavní viníci zhoršení kvality půdy, co se týká vodní eroze. „Nám, jako vlastníkům, tento stav není lhostejný, proto nelibě neseme, když vidíme, že jsou na trhu snahy právě velkých zemědělských společností prostřednictvím legislativních kroků tento nerovnovážný stav zakonzervovat,“ konstatoval. Podle statistických údajů za rok změní vlastníka asi sto tisíc hektarů orné půdy. Posun je k menším soukromým zemědělcům, kteří začínají své farmy rozvíjet a tím příznivě působit na krajinu. Soukromí zemědělci a malé farmy hospodaří v poměru 50 procent na vlastní půdě a z 50 procent na pronajaté půdě, kdežto u velkých zemědělských podniků je nerovnováha velká, tam je přes 20 procent vlastní půdy a zbytek je půda pronajatá. Jsou tady snahy o zavedení předkupního práva pro pachtýře, dokonce i pro stát. „Pokud bychom teď na tomto nerovnovážném trhu zavedli předkupní právo, musíme si uvědomit, že vzhledem k tomu, že velké zemědělské podniky hospodaří z 80 procent na pronajaté půdě, tímto okamžikem půdu kontrolují. To znamená, že pokud nebudou chtít, aby jim v daných katastrech rostla konkurence, odcházela k soukromníkům, aby se rozvíjely farmy, pak takový podnik generuje daleko větší prostředky, a když bude zapotřebí, půdu bude kontrolovat prostřednictvím předkupního práva,“ míní Klos, který se obává, že tak nebude možný další rozvoj malých farem soukromníků.

„Nyní ministerstvo naslouchá velkým zemědělským podnikům,“ řekl a upřesnil, že v současné době je 3,2 milionu vlastníků. Po odečtení vlastníků zahrad je aktuální číslo 1,8 milionu vlastníků zemědělské půdy, což není zanedbatelná skupina. „Nelíbí se nám neférové argumenty, takové emoční strašení, že nám všechno skoupí Číňané. Když se podíváte na důsledky, pokud by zákon byl skutečně tak přijat, pak by naopak nahrával skupování české půdy cizincům. Pokud bude mít velký zemědělský podnik vlastních 20 tisíc hektarů a bude hospodařit na celkem sto tisících hektarech, ve chvíli, kdy by bylo zavedeno předkupní právo a vlastníci, kteří by eventuálně chtěli svoji půdu prodat, ji musí nejdříve nabídnout uživatelům, kteří nad ní mají kontrolu. Jestliže se ti rozhodnou, že ji prodají zahraničním zájemcům, nikdo jim v tom nezabrání, ilustroval Klos. Tady by se nemělo tlačit na předkupní právo v případě fyzických osob. Pokud prodává fyzická osoba fyzické osobě, pak prodejce i nabyvatel je jasný, kontrolovatelný a dohledatelný. Pokud se řeší transfery právnických osob, tam už je to sporné, nikdy nevíte, kdo je skutečným vlastníkem. Tam už se půda dostává mimo kontrolu, řekl předseda Svazu vlastníků půdy.

Podle Tomáše Douchy z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) předkupní právo v podmínkách České republiky bude utvrzovat současnou strukturu užití a vlastnictví půdy. „A chceme to? Jestliže ano, pak předkupní právo chybí, ale já sdílím již řečená rizika, jako je bezpečnostní riziko státu bez ohledu na to, jestli je to politikum nebo nepolitikum,“ řekl. Jaroslav Urban ze společnosti Farmy.cz sdělil, že předkupní právo v našem právním řádu je a kdokoliv si ho může mezi sebou sjednat. „Současná situace je taková, že má kterýkoliv vlastník zájem si sjednat s nájemcem předkupní právo, může si ho v rámci pachtovních smluv sjednat, může ho třeba zohlednit ve výši pachtovného a podobně. Všechno se to týká vztahů uživatel a vlastník, které byly za minulou dobu narušeny. Základní problém je v tom, že není nastolen vztah mezi vlastníkem a uživatelem ze stran velkých zemědělských podniků, proto mají snahu si ho vynutit jiným způsobem. „Za absurditu považuji, že stát se zbavil 500 až 600 tisíc hektarů zemědělské půdy, rozprodal je a zbavil se předkupního práva bez toho, aby za to požadoval nějakou náhradu nebo úlevu a o dva roky později přichází návrh, aby měl předkupní právo na všechny zemědělské pozemky všech vlastníků.

V posledních letech se půda stala také čím dál tím zajímavější i pro nezemědělské investory. „Je vnímána jako aktivum, které má trvalou hodnotu a neztrácí na ní, byť výnos je nižší než u jiných nemovitostí. Poslední tři roky to byl investiční hit,“ konstatoval Jaroslav Urban z portálu FARMY.cz s tím, že tento trend trochu opadá, nicméně situace z posledních pěti let zapříčinila, že tržní ceny skutečně dramaticky rostly. „Za těch 13 let, co je sledujeme, to byl více než čtyřnásobek,“ sdělil. Zatímco někdy zpočátku byly ceny na úrovni šesti korun za metr čtvereční, dnes je průměrná tržní cena někde na úrovni 24 korun. Jde o cenu, která vznikne mezi stranou prodávající a kupující za předpokladu, že obě strany jsou informované a žádná není zvýhodněna, upřesnil. „Z mého pohledu trh v podstatě funguje, není regulovaný,“ řekl. Podle něj však v posledních třech letech je zemědělská půda pro mnohé subjekty předmětem spekulace. Vlastníci jsou bombardováni desítkami tisíc dopisů, je jim nabízen odkup zemědělské půdy a z většiny je to od subjektů, jejichž cílem je půdu koupit a za tržní cenu opět prodat. To je situace vyvolaná pouze tím, že vlastníci nemají dostatečné informace a jsou schopni prodat půdu výrazně pod cenou a umožnit takové spekulace. Podle Urbana to již doznívá, protože informovanost vlastníků je větší. Věří, že tento negativní aspekt na trhu vymizí,“ dodal Urban.

Podle Klose zažíváme období, kdy trh s půdou skutečně funguje, vlastník má právo dobrovolně si s kýmkoliv sjednat férovou cenu, je to otázka nabídky a poptávky, cena není žádným způsoben deformována, regulována. „Pokud by se nějaké regulace objevovaly, už to nebude trh s půdou,“ prohlásil. Až si najde rovnováhu, velmi brzy to poznáme na kvalitě půdy, to je zájmem vlastníků, dodal.

Zdroj: Zemědělec (redakčně kráceno), ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová