Nejnovější statistiky společnosti Agro21 ukazují, že cena zemědělské půdy v České republice letos meziročně vzrostla o 19,1 %. Informoval o tom dnes Jan Piskáček z Ogilvy Public Relations CZ a potvrdil tak prognózy společnosti FARMY.CZ, o nichž portál Naše voda v minulosti informoval.

Nejvíce se podle Agro21 v průměru platí za metr čtvereční v Olomouckém kraji, nejméně v Libereckém a Moravskoslezském. Pro české zemědělce se stává nákup půdy v některých regionech nevýhodný. „Zemědělství v letošním roce vykazovalo horší výsledky a zemědělci přestávají akceptovat rostoucí ceny. Nabídku přes 20 korun za metr čtvereční průměrné a podprůměrné půdy ignorují, protože se jim nevyplatí,“ říká Jiří Jaklín ze společnosti Agro21 a dodává: „Podle našeho názoru poroste v příštím roce zejména cena vysoce kvalitní půdy.“

Společnost Agro21 se specializuje na výkup půdy pro zemědělce, na výměnu a scelování roztříštěných zemědělských pozemků. Proto dlouhodobě sleduje ceny zemědělské půdy a také trendy na trhu s touto komoditou. Z jejích poznatků vyplývá, že ceny za metr čtvereční zemědělské půdy sice stále rostou, oproti 31 resp. téměř 40% meziročnímu růstu v letech 2012 resp. 2013 se však tempo v posledních letech zpomaluje.  Aktuálně se platí v České republice za metr čtvereční 15 až 30 korun. Nejvyšší ceny jsou na Prostějovsku, na Olomoucku a Vyškovsku. Nejlevněji je možné koupit půdu v Libereckém a Moravskoslezském kraji, například na Bruntálsku nebo na Frýdecko-Místecku.

V některých lokalitách již podle poznatků společnosti Agro21 narazila cena na koupěschopnou poptávku, zejména u průměrných nebo podprůměrných pozemků, a proto se dá očekávat, že již neporoste tak rychlým tempem jako dosud. Zemědělci resp. zemědělská družstva, kteří na půdě hospodaří a uvažují o jejím výkupu nebo chtějí pozemky přikoupit, pečlivě zvažují poměr ceny a potenciálních výnosů. Při ceně přes 20 korun za metr čtvereční půdy průměrné bonity už neprojevují zájem. Dá se očekávat, že ceny příliš neporostou ani v oblastech, kde je dlouhodobě nedostatek srážek, kde hrozí eroze nebo kde byly dosud výsledky hospodaření dosahovány s pomocí dotací. Situaci nepomáhá ani fakt, že letošní sklizeň byla zhruba o 10 % nižší než ta loňská.

„Pomalu opadá i zájem velkých investorů, kteří zatím viděli velký potenciál v cenovém boomu. Ti se nyní soustřeďují na vyhledávání vysoce kvalitní půdy a jen za tu jsou ochotni zaplatit vyšší cenu. Tento postup je ovlivněn i růstem úrokových sazeb, které zdražují investorům peníze,“ vysvětluje Jiří Jaklín.

Součástí trhu s půdou jsou spekulanti, kteří se snaží obohatit na neostatečné informovanosti nebo právní nezkušenosti prodávající i kupujících, zvláště pokud jsou jimi fyzické osoby. Podle Jaklína jsou však z trhu vytlačováni s tím, jak roste informovanost veřejnosti.

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová