Na Šumavě přibylo za posledních dvacet let přes 600 hektarů mokřadů a obnovených rašelinišť a brzy by měly být obnoveny na dalších dvou tisícovkách hektarů. Píše o tom jihočeská mutace deníku Mladá fronta DNES.

Mokřady ožívají například na Třeboňsku, které je přitom bohaté na rybníky. „Drtivá většina rybníků slouží k intenzivnímu chovu ryb, ale ostatním vodním organizmům se tam nedaří. Izolované tůně se tak stávají mnohdy jedinými místy ve zdejší krajině, kde mají četné druhy obojživelníků šanci dokončit svůj rozmnožovací cyklus a kde mohou přežívat i mnohé vzácné druhy vodních rostlin či bezobratlých živočichů,“ říká Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Na území Třeboňska byly v minulých letech desítky takovýchto tůní na vhodných místech zřízeny z prostředků Programu péče o krajinu a pravděpodobně jen díky nim tam podle odborníků dlouhodobě přežívá několik druhů vážek či mokřadních rostlin. „Symbolem záchrany vzácných živočichů v jižních Čechách by mohla být například i kriticky ohrožená ropucha krátkonohá, která se zde rozmnožuje již jen v několika tůních v pískovnách. Je to paradox – všude krásná krajina s rybníky, ale kvůli intenzivnímu hospodaření je nutné pro mnohé vodní organizmy budovat samostatné vodní plochy,“ říká ředitel regionálního pracoviště AOPK Jižní Čechy Jiří Bureš.

Mokřady a rašeliniště fungují jako zásobárny vody v době, kdy panuje suché počasí. V tu chvíli se z nich voda pomalu uvolňuje do okolního prostředí. V době povodní, přívalových dešťů či tání ale mají schopnost vodu naopak zadržovat, a tím její odtok zpomalují. Letošní rok by měl být klíčový pro obnovu rašelinišť na Šumavě. Správa NP Šumava by se totiž už v dubnu měla dozvědět, zda byly úspěšné snahy úředníků o čerpání financí z evropského fondu LIFE. Díky němu by mělo být možné obnovu rašelinišť na české i bavorské straně Šumavy výrazně zrychlit. „Revitalizaci bychom rádi provedli například na rašeliništích v centrální části Šumavy poblíž Filipovy Huti a Modravy,“ říká Ivana Bufková, botanička, která na Šumavě revitalizaci mokřadů řídí.

Vše se ale bude odvíjet od způsobu financování prací, které spočívají mimo jiné i v ucpávání melioračních rýh, s jejichž pomocí se kdysi mokřady odvodňovaly. Na Šumavě by se měly týkat třeba i lesních rašelinišť. „Vše se rozhodne v dubnu. Do té doby stejně bude sníh. Uvidíme, kde se nám podaří sehnat peníze,“ dodává ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta DNES – jižní Čechy, ilustrační foto (modravské rašeliniště) Naše voda – Nina Havlová