Ministr zemědělství v demisi Jiří Milek podporuje jak výstavbu větších přehrad, tak i úvahy o stavbě kanálu, který by propojil Dunaj s Moravou. Bez něj by v případě katastrofálního sucha nebylo možné Moravu zásobovat vodou, řekl v rozhovoru s ČTK.

Chtěl by také zjednodušit budování vodních nádrží do hektarové velikosti, během prvního pololetí letoška, pokud bude ve funkci, plánuje poslat do meziresortního připomínkového řízení novelu vodního zákona, která se suchem zabývá. „Nechci říct, že by se ten vodní koridor měl prokopat až do Labe, ale kdyby se to prodloužilo od Dunaje na střední Moravu, tak tímto způsobem by se dala Morava zásobovat vodou v době katastrofálního sucha. Jiná možnost tam není,“ řekl Milek.

Stavbu přehrad podporuje, bez zásob vody podle něj není možné v ČR dlouhodobě existovat. Stát aktuálně zvažuje stavbu šesti nádrží – Nové Heřminovy na Bruntálsku, Skalička na Bečvě, Vlachovice ve Zlínském kraji, Pěčín v Královéhradeckém kraji a Senomaty se Šanovem ve středních Čechách.

Minulé roky podle Milka ukázaly, že se sucho v ČR projevuje ve stále více lokalitách, například na Klatovsku. „Přitom by člověk řekl, že je to pod Šumavou, kde prší pořád, ale výnosy se snížily o 30 až 40 procent, pícniny o 50 procent,“ dodal. V české části státu se podle něj dá pracovat s Vltavskou kaskádou, něco podobného ale na Moravě chybí. Například soustava Novomlýnských nádrží podle něj problém nevyřeší, protože se v horní nádrži nesmí manipulovat s vodou, na prostřední jsou zase chráněné druhy ptactva, například rybáka obecného. U třetí a největší nádrže je sice možné vodu odčerpat, ale i tak není dostatečně velká na „zavlažení celé Moravy“. Novomlýnská (spodní) nádrž má objem 87,75 milionu metrů krychlových.

Ministr by si také přál, aby se zjednodušily podmínky pro stavbu malých nádrží do velikosti jednoho hektaru. „Měly by se úplně uvolnit stavby do jednoho hektaru vodních nádrží. Jestliže vlastník má 50 hektarů polí a chce si za svoje peníze nebo s minimální dotací postavit hektarovou nádrž na jakékoliv účely – chovat ryby, napájet dobytek, který je vedle na pastvě – tak by se to mělo uvolnit, a nikoli tady byrokraticky hnát přes stavební povolení. A mám s tím osobní zkušenost, kdy jsem nepostavil dva rybníky, protože to bylo hodně složité,“ vysvětlil Milek.

Ministerstvo proto předloží do meziresortního připomínkového řízení v prvním pololetí návrh novely vodního zákona, která se suchem zabývá. V ní se podle dřívějších informací počítá mj. s funkcí ústřední komise pro zvládání sucha a nedostatku vody a s existencí komisí na nižších úrovních.

Ministerstvo dopravy by mělo zase brzy předložit studii proveditelnosti oderské větve koridoru Dunaj – Odra – Labe. Studie má odpovědět na to, zda a jak by se mělo v přípravě výstavby kanálu pokračovat. Vizi stavby kanálu dlouhodobě podporuje prezident Miloš Zeman. „Mým snem by bylo, aby se Čína podílela na výstavbě kanálu Dunaj-Odra,“ uvedl například v roce 2015. Zeman také v minulosti uváděl, že projekt by na 15 let přinesl 60.000 pracovních míst. V roce 2014 dostal za podporu výstavby tohoto 380kilometrového kanálu anticenu Ropák roku 2013. Ekologové jej kritizovali s odvoláním na vyjádření odborníků na životní prostředí, dopravu i ekonomiku. Zdůrazňují, že projekt by zničil zbytky relativně přirozených ekosystémů střední Evropy.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto archiv Naše voda (vizualizace přehrada Skalička)