Nadměrné množství fluoru, které se díky průmyslu dostává do ovzduší, může způsobit vážná poškození vegetace. Kde a jakých hodnot dosahují koncentrace fluoridů, zkoumali experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).

Jejich příspěvek, publikovaný v časopisu Zprávy lesnického výzkumu, přináší přehled a vyhodnocení výsledků listových analýz, při kterých byla zjišťována koncentrace fluoridů. Jedná se jak o výsledky dlouhodobého monitoringu na trvalých výzkumných plochách, tak o závěry šetření prováděných v rámci činnosti Lesní ochranné služby v případech, kdy k poškození vegetace došlo působením fluoru nebo jeho sloučenin.

„Zjišťování koncentrace fluoridů v asimilačním aparátu dřevin nebo obecně ve vegetaci, je účinným nástrojem pro hodnocení vlivu a zátěže dřevin sloučeninami fluoru. Vyplývá to z jeho enormní schopnosti pronikat do listů a ukládat se v nich, a to až do velmi vysokých koncentrací. Vzorkování vegetace v transektech v různém směru a v různých vzdálenostech od zdrojů emisí fluoru je velmi dobrý nástroj pro posouzení vlivu zdrojů těchto emisí na okolní vegetaci,“ uvádějí autoři studie Radek Novotný a Bohumír Lomský.

Negativní účinky fluoru a jeho sloučenin jsou nejčastěji pozorovány v okolí hliníkáren, skláren, cihelen, keramických závodů, provozů zpracovávajících fosfáty, některých hutních provozů apod. Nejnižší koncentrace, která při dlouhodobém působení vyvolává viditelné poškození vegetace, je 0,3 mikrogramu na metr krychlový, což je koncentrace, která je až tisíckrát nižší než v případě jiných plynných sloučenin působících škody na vegetaci. Emisní limit pro fluor a jeho plynné anorganické sloučeniny vyjádřené jako HF je přitom v Česku stanoven vyhláškou č. 415/2012 Sb. na 10 mikrogramů na metr krychlový.

Hlavní vstupní cestou do rostlin jsou listy. Na povrchu listů a jehlic narušuje fluor ochranné voskové vrstvy. Do rostlinných pletiv se fluor dostává v plynné formě průduchy a v rostlině se hromadí. Příjem fluoru průduchy je přitom ovlivněn aktuálními meteorologickými podmínkami, zejména vlhkostí vzduchu, srážkami, délkou dne a teplotou. Významný vliv hraje také druh rostliny. Nadměrné množství fluoru způsobuje například snížení přírůstu, omezení růstu výhonů dřevin, narušení tvorby semen a plodů, snížení množství chlorofylu nebo zrychlení stárnutí listů.

Nejvyšší koncentrace řešitelé opakovaně registrovali na  plochách v  Krušných horách, kde je také nejvíce zdrojů znečištění, a to na obou stranách hranice. V bezprostřední blízkosti zdrojů fluoru a jeho sloučenin podle jejich zjištění dosahují koncentrace fluoridů ve vegetaci až o dva řády vyšší hodnoty, než je tomu na lokalitách fluorem a jeho sloučeninami neovlivněných nebo ovlivněných slabě. „Koncentrace fluoridů zjištěné v asimilačním aparátu dřevin na dlouhodobě sledovaných plochách se pohybují v rozsahu, který můžeme označit za přirozený. Pokud se na těchto plochách zvýší koncentrace fluoridů v asimilačním aparátu, dochází k tomu výjimečně. Naopak v lokalitách s provozy používajícími ve výrobě fluor, kyselinu fluorovodíkovou nebo jiné sloučeniny fluoru jsou koncentrace fluoridů analyzované v asimilačním aparátu dřevin zvýšené často, opakovaně a dochází zde také k viditelným škodám na vegetaci. Rozdíly v koncentracích fluoridů v listech a jehličí dřevin ze zatížených a nezatížených lokalit mohou dosahovat obrovských hodnot, často se jedná o rozdíly koncentrací až o dva řády,“ shrnují své poznatky řešitelé.

Podrobné informace a čísla, vztahující se k výzkumu koncentrace fluoru a jeho sloučenin, jsou publikovány v odborném článku v časopise Zprávy lesnického výzkumu č. 4/2017. Článek je ke stažení zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/505.pdf

Naše voda, ilustrační foto (poškození vegetace fluorem) autor: Radek Novotný