Rozhodnutí polských úřadů o těžbě dřeva v Bělověžském pralese na východě země je porušením unijního práva. Informuje o tom zpravodajství ČTK na základě vyjádření pro unijní soud, které uvedl generální advokát Yves Bot.

Polsko nesplnilo své povinnosti vyplývající ze směrnic o přírodních stanovištích a o ochraně ptáků. Lesnické zásahy mohou podle něj vést k poškození míst rozmnožování chráněných druhů, které v pralese žijí. Soud se s jeho názorem při svém rozhodování ve sporu mezi Varšavou a Evropskou komisí může, ale také nemusí ztotožnit. Spor o těžbu v pralese, který je na seznamu světového dědictví UNESCO a lokalitou patřící do sítě Natura 2000, je jen jedním z několika ostře sledovaných sporů mezi Evropskou komisí a Varšavou v poslední době. Soud EU už loni v listopadu rozhodl o možné pokutě až 100.000 eur (asi 2,5 milionu Kč) denně v případě, že se Polsko odmítne řídit jeho předběžným opatřením zastavujícím těžbu až do rozsudku samotného.

Evropská komise v červenci 2017 vyzvala Polsko, aby v pralese přestalo kácet. Konstatovala tehdy, že těžba dřeva byla zahájena ve velkém rozsahu a musí přestat. Polské úřady v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu.

Postup zahrnující i likvidaci staletých stromů schválil ministr životního prostředí do roku 2021 kvůli trvajícímu šíření lýkožrouta smrkového. Polská lesní správa následně rozhodla o vykácení stromů napadených tímto hmyzem a stromů, které ohrožují bezpečnost a představují riziko požáru. Suché a napadené stromy tak začaly být likvidovány ve třech oblastech o celkové rozloze asi 34.000 hektarů, celá chráněná lokalita se rozprostírá na ploše 63.147 hektarů.

Generální advokát míní, že Polsko neprovedlo dostatečná opatření k ochraně lokality, což je podle něj možné dovodit ze samotné povahy kroků, ke kterým úřady přistoupily. Postup podle něj není možné zdůvodnit šířením lýkožrouta a vědecké názory na jeho vhodnost se rozcházejí. Spory ohledně vhodných metod boje s lýkožroutem podle Bota trvají i nadále. Kroky zvolené Polskem navíc podle něj mohou ohrozit stanoviště chráněných druhů.

Těžba podle advokáta soudu EU není plánem či projektem nezbytným pro péči o prales. Takový projekt, který by na oblast mohl mít významný vliv, musí být nejprve posouzen ohledně možných důsledků pro chráněnou lokalitu a schválen by mohl být jen v případě, že dopady nebudou nepříznivé. Takové posuzování však podle něj z prosté chronologie událostí ani nemohlo být uskutečněno.

Podle advokáta soudu je sice potřeba najít rovnováhu mezi aktivními a pasivními kroky směřujícími proti šíření lýkožrouta, to však neznamená možnost kácet stromy bez omezení tak, jak úřady rozhodly. Není podle něj prokázáno, že kácení v míře platné do roku 2015 k šíření lýkožrouta přispělo, a bylo tedy třeba začít stromů likvidovat více.

Zdroj: ČTK, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová