21.2.2018 11.14, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy
Frérot: Výzvou doby je předvídat problémy a reagovat na ně
Posláním skupiny jako je Veolia znamená rozumět světu zítřka. Jaký budoucí vývoj do roku 2040 můžeme očekávat, o tom hovořil v Paříži při únorovém setkání s novináři na tradičním Press day Antoine Frérot, generální ředitel a předseda představenstva společnosti Veolia.
Hlavními environmentálními výzvami je zvýšení poptávky po potravinách a energii a boj proti znečištění. „Oslovili jsme odborníky, mladé lidi z 28 zemí světa, aby nám řekli, jak si představují budoucnost. Jejich pohled na věc nám umožnil vybudovat vlastní vizi roku 2040 a navrhnout potenciální řešení pro svět zítřka,“ řekl Frérot v úvodu.
Účinnost a dekarbonizace energetiky
Poptávka po elektřině bude pravděpodobně 4x vyšší, než poptávka po ostatních energiích. Budou se proto stále více využívat obnovitelné zdroje, ale ještě v roce 2040 budou podle Frérota fosilní paliva představovat 77 % světového energetického mixu. Cílem je proto vybudovat svět s bezuhlíkovou, decentralizovanou a digitalizovanou energetikou. Jak řekl Antoine Frérot, „vývoj řešení energetické účinnosti by mohl snížit emise CO2 o 40 % do roku 2040.“ Výrobu energie bez emisí CO2 zajistí solární a větrná energetika, ale také výroba energie ze všech druhů odpadů. Řešením budoucnosti je také zachytávání CO2 ze spalování fosilních paliv. Veolia proto provádí experimenty ve spolupráci s anglicko-indickým startupem Carbon Clean Solutions Limited (CCSL), který vyvinul technologii pro zachytávání emisí CO2. Ta je o 30 až 40 % levnější než jakákoli jiná dostupná technologie. Vlajkovou lodí CCSL je uhelná elektrárna provozovaná v indickém svazovém státě Tamilnádu. Jde o první průmyslové zařízení na světě, které opětovně využívá veškeré emise CO2, jež vyprodukuje.
Decentralizovaná a rozptýlená výroba energie z obnovitelných zdrojů dnes nepřináší jen užitek, ale někdy narušuje organizaci energetických systémů, zejména pak elektrických rozvodných sítí. Rozvíjí se proto chytré sítě (smart grids) zahrnující skladování energie a informační a komunikační technologie, které optimalizují rovnováhu mezi výrobou, distribucí a spotřebou.
Veolia se podílela a podílí na strategii snižování spotřeby energie v řadě městských firem ve světě. Jako průkopník v oblasti vývoje nových energetických řešení byla vybrána v rámci evropského projektu ReUseHeat (Opětovné využití tepla), aby testovala proces jímání a opětovného využívání přebytkového disponibilního tepla v městském prostředí. Projekt zahrnuje čtyři rozsáhlá pilotní pracoviště: datové centrum v Brunšviku (Německo), sběrače odpadních vod v Nice, chladicí systém nemocnice v Madridu a jednu stanici metra v Bukurešti. Veolia pracuje také na vývoji mikro-energetických sítí (microgrids), které představují tepelné sítě nejnovější generace, jejichž základními charakteristikami je flexibilita, řízení v reálném čase, vzdálená správa optimalizovaná na základě poptávky a výroby a rekuperace zbytkového tepla na místní úrovni. Uplatnění již nalezly například ve švédském městě Borås.
Aby nechyběly potraviny
Současný demografický růst ve světě a posilování střední třídy obyvatel vede k odhadům, že do roku 2050 bude třeba zvýšit celosvětovou produkci potravin o polovinu. Jak se to však může uskutečnit, když se zároveň postupně snižují půdní, vodní a energetické zdroje? Existuje riziko, že produktivita obdělávané půdy se naopak do roku 2050 o 30 % sníží. Tlak na ornou půdu doprovází současnou urbanizaci, ale také klimatické změny. Kvalita půdy se stále zhoršuje, její ochrana je proto zcela nezbytná, chceme-li uspokojit poptávku po potravinách a předejít humanitárním katastrofám.
S tím souvisí nutnost používat udržitelněji a efektivněji také vodu a energii. Zemědělství totiž dnes spotřebovává 70 % veškeré vody, která se ve světě čerpá. Na výrobní a dodavatelský řetězec zemědělsko-potravinářského sektoru připadá 30 % z celkové spotřeby energie na naší planetě. To má vysoce negativní dopad na životní prostředí. „Protože od roku 2030 bude svět pravděpodobně čelit 40% globálnímu deficitu vody a do roku 2040 vzroste světová energetická poptávka o 30 %, je nutné vyvinout efektivnější způsoby využívání vody a energie napříč celým zemědělsko-potravinovým řetězcem,“ konstatuje Antoine Frérot.
Veolia hledá cesty
Společnost experimentálně zkoumá, jak efektivněji využívat zdroje a zlepšovat produktivitu půdy bez použití chemických hnojiv. Veolia vyrábí hnojiva, pomocné půdní látky a živiny jako bio alternativu k chemickým průmyslovým hnojivům, a to z organických odpadů (například nedaleko Arrasu) a z čistírenských kalů (především v Milwaukee ve Spojených státech). V Německu Veolia vyvinula technologii Struvia ™, která umožňuje zpětné jímání, recyklaci a opětovné využívání fosforu obsaženého v komunálních a některých průmyslových odpadních vodách.
Za účelem ochrany vodních zdrojů vyvíjí Veolia na celém světě zavlažovací systémy založené na recyklaci odpadních vod. Ve Francii spolupracuje s Národní federací zemědělských svazů FNSEA na inovativním řešení, které nese název „inteligentní opakované použití“. Veolia se zabývá experimentováním také v nových oblastech. Například při produkci živočišných bílkovin z larev hmyzu. Ve Francii a v Malajsii je partnerem dvou startupů – Mutatec a Entofood – se specializací na chov hmyzu. Muší larvy jsou chovány na biologickém odpadu a následně zpracovány na olej a moučku pro krmení ryb. Rozšířením technologie tohoto typu by se výrazně zmenšil prostor potřebný pro chov domácích zvířat a pěstování krmných plodin.
Zdroj a foto: Veolia
21.2.2018 11.14, Rubrika: Co bychom měli vědět o vodě, Nápoje a voda v potravinách, Čistota vody a rekreace, Prevence povodní, voda v krajině, Podnikání s vodou a zákony, Vodovody a kanalizace, Statistiky a kauzy