Valné shromáždění OSN vyhlásilo na konci loňského roku období 2019 až 2028 „Desetiletím rodinného farmaření“. Připomíná to ve své tiskové zprávě Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR).

Více než sto zemí světa, které tuto myšlenku podpořilo, chce zdůraznit rozhodující roli rodinných farem pro zajištění výživy lidstva způsobem, jenž nedevastuje životní prostředí. Stejně jako v roce 2014, který byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem rodinných farem, se k této iniciativě připojuje i Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), která připravuje množství akcí k podpoře rodinného typu hospodaření. Jimi chce veřejnosti i politikům dokázat, že bez českého sedláka si nelze představit plnohodnotný rozvoj venkova a život na něm.

ASZ ČR při této příležitosti vyzývá Ministerstvo zemědělství ČR, aby se k OSN vyhlášenému „Desetiletí rodinného farmaření“ také aktivně připojilo a přehodnotilo svůj dosavadní postoj preferující průmyslové zemědělství. Podle ASZ ČR je to v zájmu rozvoje a budoucnosti českého zemědělství, i v souvislosti s aktuálním projednáváním změn ve Společné zemědělské politice EU po roce 2020. Jednou z priorit EU, jak již veřejně a opakovaně zaznělo, má být vyšší podpora rodinných farem a mladých začínajících zemědělců, což je obdobný cíl, který sleduje také iniciativa OSN.

Oproti tomu je jedním z největších problémů současné České republiky, který zasahuje do životů nejméně jedné třetiny obyvatel země žijících na venkově, skutečnost, že se naše zemědělství ani 70 let po komunistickém puči v roce 1948 nezbavilo svého socialistického velkoprůmyslového pojetí. To má stále negativnější dopady na stav naší krajiny, na vylidňování venkova a ve svém důsledku na tolik politicky obhajovanou „potravinovou soběstačnost“ ČR, kterou by mohl podpořit jiný než dosavadní přístup státu k sedlákům podnikajícím na bázi rodinných farem.

„K myšlence vyhlásit „Desetiletí rodinného farmaření“ se připojilo celkem 104 zemí světa, u nás ale diskutujeme především o tom, jak velkoprůmyslovým zemědělcům nekrátit dotace a strašíme veřejnost tezemi o tom, nakolik by bez této podpory průmyslového zemědělství bylo naše zemědělství nekonkurenceschopné,“ říká předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

Skutečnost je ale opačná. V celém vyspělém i rozvojovém světě je rozhodující zemědělská produkce zajišťována právě prostřednictvím rodinných farem, podle převažujících dat zhruba z 80 procent, v rámci EU je to zhruba 70 procent. Přesto se produkty od těchto zemědělců prosazují stále více i na našem trhu, z čehož vyplývá, že průmyslové zemědělství nepředstavuje onu „komparativní výhodu“ z velikosti, o které se u nás po celé polistopadové období mluví.

Důležitost rodinných farem si uvědomuje celý svět, a také proto vyhlásila OSN v minulosti rok 2014 Mezinárodním rokem rodinných farem. Naše země ale tuto skutečnost bojkotovala. Ministerstvo zemědělství jí nezmínilo ani ve svých mediálních výstupech, ani nezorganizovalo žádnou akci k uvedenému výročí a jedinou organizací, která se k němu prostřednictvím řady seminářů či Selských slavností přihlásila, byla Asociace soukromého zemědělství ČR. To jasně vypovídá o tom, jaký je u nás přístup státu k rodinným farmám.

„Význam rodinných farem na českém venkově již dnes v praxi dokazují tisíce našich členů, kteří se podílejí na zvelebení komunisty zdevastovaných zemědělských usedlostí, na rozvoji obcí, na výrobě lokálních potravin a zejména na takovém způsobu hospodaření, který nezhoršuje kvalitu půdy a zachovává její produkční potenciál do budoucnosti pro další generace. To je také základní podmínka potravinové soběstačnosti a důstojného života na venkově, který nemohou zachránit centrálně plánované dotace na obnovu toho, co průmyslové zemědělství s akcentem na minimální zaměstnanost bez vazby k místu podnikání postupně ničí,“ uzavírá tajemník ASZ ČR Jaroslav Šebek.

Naše voda, ilustrační foto (rodinná farma) ASZ ČR