Redakce časopisu Odpady oslovila Českou asociaci odpadového hospodářství ČAOH), Spolek veřejně prospěšných služeb a Sdružení komunálních služeb s žádostí o postoj k možným změnám odpadové legislativy. Výsledky mapuje článek v březnovém čísle časopisu Odpady.

V druhé polovině ledna rozeslaly oborové svazy ze sektoru odpadového hospodářství, konkrétně Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH), Sdružení komunálních služeb (SKS) a Spolek veřejně prospěšných služeb (SVPS), společný informační dopis na všechny obce a města České republiky (více zde).

Tyto svazy sdružují naprostou většinu poskytovatelů služeb nakládání s komunálními odpady, a to jak ze sféry obecních či městských komunálních firem, tak firem privátních. Nemalý počet obcí a měst má své vlastní odpadové firmy, případně se jedná o firmy spoluvlastněné. Informace uvedené v dopisu, tak jsou názorem širokého spektra jak obecních či městských, tak privátních subjektů. Subjektů, které dlouhodobě a kvalitně zajišťují široké spektrum služeb nakládání s komunálními odpady pro miliony obyvatel v celé ČR.

Novela pro investory

Společný dopis svazů obce informoval o připravované nevládní novele zákona, která měla dle tvůrců novely vytvořit ekonomický prostor pro soukromé investory, resp. pro jejich nákladné investice a jejich bezpečnou návratnost. Což sami následně přiznali v médiích (více zde). Ze strany byznysu může být tato snaha relevantní a lze ji pochopit. Podstatou novely je však až čtyřnásobné navýšení ekologické daně – skl. poplatku. Náklady násobného zdražení mají nést plátci této daně, tedy zejména obce a města, ale také živnostníci a firmy. Případné velmi drahé investice vždy musí v ceně služeb někdo zaplatit. V případě komunálních odpadů jsou to z cca 75 % právě obce a města, z 25 % podnikatelé a firmy (původci odpadů).

Vždy by však mělo jít o to, aby plánované investice byly co nejúčelnější a respektovaly cíle a mantinely evropské legislativy. Mělo by jít také o to, aby následné veřejné náklady na průběžné zajištění plnění cílů byly co nejnižší a účelné. Dopis shora uvedených svazů upozorňoval, že tyto obecně platné body by v předmětné zdražovací novele nemusely být splněny.

Vládní Komise pro hodnocení dopadů uvedla, že náklady navrhovaného zdražení budou značné

Aktuální novela nebyla připravena jako vládní návrh, neboť zcela stejné čtyřnásobné zdražení již narazilo cca před rokem, tehdy jako návrh MŽP, na Legislativní radu vlády. Zde se věc projednávala celkem čtyřikrát a ani napočtvrté neprošla (únor 2017). Mimo jiné i z důvodu stále chybějící podrobné analýzy dopadů. Legislativní rada vlády, Komise RIA, tehdy k věci vydala dosti jednoznačné stanovisko, a sice že navrhovaná změna přináší: ,,rozsáhlé finanční náklady na široké skupiny dotčených subjektů.“ Komise dále konstatovala, že čtyřnásobné zdražení není vůbec podloženo reálnými podklady, z nichž by bylo možné případné přínosy či potřebnost navrhovaných opatření usuzovat. Plný text stanoviska komise byl přílohou dopisu oborových svazů (viz zde).

Není divné, že nikdy nikdo nevysvětlil, proč to má být zrovna 2000 Kč? Proč ne třeba 900 Kč?

Opakovaně k této věci v médiích zaznívá názor, že takto extrémní zdražení je navrhované pouze s cílem vytvořit ekonomický prostor pro nové spalovny odpadů (ZEVO) a možnost jejich provozu již od roku 2024. Spalovny (ZEVO) však ani EU nepodporuje. Evropská komise dokonce jednoznačně odmítla jakékoli dotace do těchto technologií a navrhuje naopak jejich zpoplatnění. Důvod je jednoduchý – EU cílí na redukci množství směsných odpadů, na separaci a na recyklaci. Evropská Komise i Parlament navíc konkrétně uvádějí, že: ,,odpady by neměly být přesouvány ze skládek do spaloven (ZEVO), ale měly by být využívány především jako zdroj surovin pro další výrobu.“ Oborové svazy se shodují, že separace a recyklace v žádném případě čtyřnásobné zdražení nepotřebují.

ČAOH, SKS a SVPS jsou pro určitou míru navýšení skladovacího poplatku, ale pouze pro takovou, která je nezbytná pro splnění evropského cíle k omezení skládkování. Ten Evropa stanoví k roku 2030, případně 2035, nikoli k roku 2024 (více zde). Skládkování se přitom v ČR daří ve spolupráci obcí, měst a odpadových firem každoročně omezovat již sedmým rokem. A bez potřeby zdražení. Trend ke splnění evropského cíle je již nyní příznivý, což bylo na veřejných a ověřitelných datech MŽP zobrazeno i v příloze dopisu svazů (jednoznačně se jedná o data MŽP).

Je velmi dobře, že po dopisu se k věci konečně vede diskuze

Oborové svazy uvítaly následné reakce. Nejprve Sdružení místních samospráv ČR, které i nadále hájilo zájmy obcí a měst v rámci jejich, již dlouhodobě zakotveného a mnohokrát prezentovaného názoru na novelizaci odpadové legislativy a potřebu respektování evropského nastavení. Ze stovek již zaslaných usnesení obcí a měst, lze potvrdit, že názor SMS ČR a jejich dlouhodobý postoj k této věci se široce kryje se zásadní většinou obdržených názorů obecních zastupitelstev z celé ČR.

Velmi jsme přivítali také následná stanoviska Svazu měst a obcí ČR a po-té i Ministerstva životního prostředí. Na stanoviscích bylo dobře patrné, o co které instituci jde a jaký má svůj cíl. Každý, kdo si stanoviska pozorně pročetl a zná předchozí souvislosti, si může udělat svůj závěr. A o to jde především, každý může věc vyhodnotit samostatně.

Jde také o to, aby o věci od nynějška podrobně věděli všichni ti, kdož celý systém platí a v budoucnu dále platit budou. Tedy jednotlivé obce a města a nejlépe přímo jejich zastupitelé. A aby věc i nadále pozorně sledovali a mohli svůj podstatný názor sdělit i ve chvíli, kdy bude možné připomínkovat komplexní vládní návrh zákona. Ten by měl být připraven po finálním schválení nových evropských odpadových směrnic, tedy letos. Následně k němu dle legislativních pravidel musí být připomínkové řízení. To je samozřejmě jak v zájmu MŽP, tak i všech ostatních, kterým záleží na kvalitním a vyváženém znění nového zákona, který bude moci být platný minimálně další dekádu. Podle názoru ČAOH, SKS a SVPS by právě obce a města měla hrát hlavní a klíčovou roli ve finální debatě k ekonomickým nástrojům nového zákona o odpadech (více zde).

Zastupitelstva odmítají násobné zdražení

V návaznosti na dopis oborových svazů nyní každý den zasílají obce a města z celé ČR svá usnesení k dané věci. Současně s tím řada z nich posílá také poděkování, že vůbec byly o této věci informovány. Některá zastupitelstva formulovala usnesení sama, jiná využila varianty návrhu usnesení obsaženého v dopisu. Jak kdo chtěl.

Obce a města mají díky dopisu a navazujícím stanoviskům dalších subjektů řadu informací, které logicky vyhodnotily a jako svobodní lidé se k nim v rámci zastupitelstva vyjádřili. Myslíme, že není třeba zastupitelstva vyzývat k tomu, aby nepřijímala jakákoli usnesení (viz některá stanoviska). Naopak, je pravděpodobné, že toto je nejčistší forma, jak se dobrat skutečné informace o tom, jak by měly být podobné věci, které se bytostně týkají obcí a jejich budoucích nákladů, nastaveny. Podle oborových svazů (ČAOH, SKS a SVPS) není třeba se obávat názoru obcí a měst. Ony často nejlépe vědí, jak věci nastavit funkčně a použitelně pro praxi. Možná také proto, že obce a města jsou v této praxi života každý den.

A na závěr ještě stručná rekapitulace společných cílů a postojů oborových svazů

Toto věcné doplnění je třeba dodat, neboť v některých stanoviscích zainteresovaných stran se vyskytly ne zcela přesné informace… Oborové svazy daly v lednu k dispozici široké veřejnosti i všem zákonodárcům konstruktivní a funkční návrh deseti opatření, která mohou ČR dovést ke splnění evropských odpadových cílů. Opatření, která nevyžadují násobné zdražení, tedy výběr dalších daní od obcí a měst a přitom vytvoří prostředí pro investory a jejich moderní, avšak nikoli neúměrně nákladné technologie. Technologie, které se plně kryjí s moderní evropskou odpadovou strategií a které, ať už v rukou obcí či měst, nebo v rukou privátních firem, zajistí splnění evropských cílů za akceptovatelnou cenu.

Znovu tedy opakujeme, že jako ČAOH, SKS a SVPS jsme pro omezení skládkování dle evropských cílů. A také to ve spolupráci s obcemi a městy prokazatelně děláme již sedmým rokem. A děláme to v rychlosti (trendu), která odpovídá splnění evropského cíle. Jsme rovněž pro navýšení skl. poplatků. A to na takovou míru, která bude pro splnění evropského cíle nezbytná. Jakékoli jiné řešení je podle nás účelové, objektivně jen obtížně obhajitelné a zcela zbytečně bude brát obcím jejich prostředky.

Jsme pro pozitivní motivaci. V řadě měst a obcí jsme již dříve spustili dobrovolné intenzifikační programy k třídění odpadů (např. zde a zde). Čísla z těchto obcí a měst jsou výborná a občanům za to patří dík. Navýšení vytříděnosti jednotlivých komodit o desítky procent a snížení množství produkovaného směsného odpadu někde až o polovinu. Ten pak logicky nemusí jít na skládky. Je tedy prokazatelné, že to funguje. A bez potřeby násobného zdražení.

Ze zkušeností velmi dobře víme, že není nutné, ani dobré, lidi trestat, hrozit jim, např. formou ,,třiď nebo zaplatíš“. To přináší spíše černé skládky nebo vhazování směsných odpadů do barevných popelnic nebo do popelnice k sousedovi. Zkušenosti jednoznačně ukazují, že lidé jsou ochotni kvalitně třídit i dobrovolně, bez hrozby a rizika násobného navýšení poplatku. Pokud k tomu mají vhodné podmínky, dělají to rádi a efektivně. Dobrými podmínkami jsou např. sběrné nádoby nebo pytle přímo k jednotlivým rodinným domům. Ty jim naše firmy poskytují a mohou poskytnout. V praxi se to jednoznačně osvědčilo. Neříkejme, že to nejde. Jde to a bez čtyřnásobného zdražení.

Petr Havelka, Česká asociace odpadového hospodářství, (ČAOH)

Bohumil Rataj, Sdružení komunálních služeb, (SKS)

Jaroslav Mynář, Spolek veřejně prospěšných služeb (SVPS)

Zdroj: ČAOH, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová