Z konzumace ulovených ryb, které žijí ve vodách zarůstajících biomasou sinic a řas, nehrozí lidem  zdravotní problémy. Informovala o tom mluvčí Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Alena Sýkorová.

„Ačkoliv tyto ryby ve svém těle cyanotoxiny a microcystiny obsahují, nejedná se o překročení limitu, kdy by mohlo být ohroženo zdraví člověka. Ještě lépe jsou na tom kapři a další ryby, které po výlovu putují do sádek. Ačkoliv mají narušenou imunitu v důsledku působení sinic, v čisté vodě se během několika týdnů dokážou detoxikovat,“ uvedla Sýkorová.

Několikaletý výzkum prováděli vědci z Ústavu veterinární ekologie a ochrany životního prostředí Veterinární a farmaceutické univerzity Brno, v čele vědeckého týmu stál přednosta Ústavu veterinární ekologie a ochrany životního prostředí Stanislav Navrátil. Výzkumný záměr„Veterinární aspekty bezpečnosti kvality potravin“, konkrétně v oblasti zdraví ryb, byl zahájen před sedmi lety. „V povodí řeky Moravy jsme zkoumali vliv toxinů sinic (cyanotoxinů)na zdraví a užitkovost ryb a kvalitu rybího masa,“ vysvětluje Navrátil.

Jedovaté látky produkované sinicemi tzv. cyanotoxiny mohou u lidí způsobovat různé alergie a ekzémy, vážně poškozovat játra, působit toxicky na nervové buňky, mohou spouštět rakovinné bujení a mají celou řadu dalších účinků na lidský organismus.

Ryby žijící ve vodách zamořených sinicemi ale pro člověka nebezpečí nepředstavují. Nicméně na základě monitoringu vodárenských nádrží a rybníků jižní Moravy bylo zjištěno, že přítomnost toxických sinic negativně ovlivňuje zdravotní a potažmo produkční stav ryb.

„Prokázali jsme, že cyanobakterie a jejich toxiny mohou významně negativně ovlivnit raná vývojová stádia ryb v závislosti na množství a druhu. Konkrétně zvyšují embryonální a larvální mortalitu a množství malformovaných jedinců, prodlužují dobu kulení, snižují velikost plůdku,“ uvedl Stanislav Navrátil. Toxiny sinic mohou rovněž poškodit chromozomy a způsobit poruchy chování.

Při experimentech s kapry, tilapiemi a tolstolobiky vystavenými přirozenému výskytu toxického vodního květu vědci prokázali akumulaci microcystinů v rybích tkáních. Důležité zjištění však bylo, že koncentrace microcystinů v kůži a vnitřnostech ryb z monitorovaných lokalit byly nízké a zdravotní riziko spojené s konzumací ryb tedy bylo zanedbatelné. Ještě důležitější bylo zjištění, že po přelovení ryb do vody prosté vodního květu byly microcystiny z podstatné části velice rychle ze svaloviny vyplaveny, což znamená, že sádkování ryb z rybníků v podstatě eliminuje možný negativní vliv cyanotoxinů na konzumenty.

„Proto například o Vánocích nemusí mít kupující strach, že se na jejich štědrovečerní stůl dostane kapr, jehož konzumací by na sebe přenesli zdravotní problémy spojené se sinicemi. Po přesazení do čisté vody v sádkách během října kapři toxiny do prosince vyplaví a hygienická kvalita masa zůstává,“ objasňuje Navrátil.

Na druhou stranu, přítomnost vodního květu může negativně ovlivnit dietetickou hodnotu svaloviny. Ovlivnění složení svaloviny je vysoce druhově specifické a velmi závislé na složení a množství vodního květu. V chemickém složení svaloviny tolstolobika došlo ke zvýšení obsahu vody a snížení obsahu tuku a proteinů. U kapra i tolstolobika došlo ke statisticky významným změnám ve spektru mastných kyselin, spektrum aminokyselin bylo ovlivněno pouze nepatrně, více u tolstolobika.

„Tyto kyseliny jsou velmi důležité a působí příznivě jako prevence infarktu myokardu. Pokud bychom týdně snědli 300 g rybího masa s kvalitní dietetickou hodnotou, riziko této srdeční choroby by se snížilo až o 50 procent,“ uvedl Navrátil.

Rybí maso obecně má řadu blahodárných účinků na lidský organismus, nicméně toxické látky ze sinic tyto účinky významně znehodnocují.

Naše voda