Mykorhiza může přirozeným způsobem zvýšit biomasu v půdě, zvýšit kvalitu plodů a odolnost rostlin vůči nemocen, ale i přispět k adaptačním opatřením vůči klimatickým změnám. Uvedla to před časem v rozhovoru pro český rozhlas vedoucí Katedry experimentální biologie Přírodovědecké fakulty UK Jana Albrechtová.

Podle ní má mykorhiza značný význam v oblastech, které jsou nějakým způsobem narušené či ohrožené. „Pokud je tam například nedostatek vody nebo nedostatek živin, mykorhiza může naprosto významným způsobem jak zvětšit nárůst biomasy, tak zlepšit odolnost rostlin a jejich přežívání v takových extrémních podmínkách,“ uvedla Albrechtová. Další velmi významný aspekt využití mykorhizy může být i z hlediska současných globálních klimatických změn. „Jsme v situaci, kdy se neustále zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, a je pro nás nesmírně důležité, abychom mohli zlepšovat ukládání uhlíku do různých zásobníků. A zjistilo se a nadále se na tom i pracuje, že mykorhiza může tvořit dosti značný zásobník uhlíku v půdě. Odhady říkají, že uhlík uložený ve vláknech mykorhizních hub může tvořit až 300 kilogramů na jeden hektar půdy, což je ohromné množství uhlíku, které v globálním měřítku představuje nezanedbatelnou zásobárnu,“ zdůrazňuje Albrechtová.

Samotná mykorhiza je přitom proces, při kterém rostlina, v případě hub obvykle dřevina, dodává houbě uhlík a energetické zdroje, houba zase na oplátku poskytuje stromům a dřevinám vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Mykorhizní nejsou přitom jen houby – podle posledních poznatků je mykorhizních dokonce až 90 procent veškerých rostlin.

Na přírodovědecké fakultě se nyní rozvíjí projekt, který je zaměřen na využití mykorhizní technologie do pěstování zemědělských plodin, konkrétně rajčete a póru. „To je samozřejmě jenom jeden malý projekt, který zapadá do celkového výzkumu mykorhizních rostlin pro zemědělství. Stejně důležitou součást mykorhizního výzkumu tvoří projekty zaměřené na využití mykorhizy pro přežívání rostlin v nějakých narušených ekosystémech. Třeba pod zátěží těžkých kovů nebo dalších toxických látek, kdy houby pomáhají rostlině lépe přežít ony podmínky a někdy také pomáhají tomu, že se toxické látky nedostanou do nadzemních částí rostlin, což může mít základní dopady na zlepšení kvality potravin,“ konstatovala Albrechtová. Celý rozhovor na: http://www.rozhlas.cz/priroda/rostliny_houby/_zprava/693115?print=1

Naše voda, ilustrační foto Naše voda – Nina Havlová