Českokrumlovští zastupitelé musí rozhodnout, zda ve městě budou pokračovat protipovodňová opatření. Podle deníku Mladá fronta Dnes je totiž část obyvatel odmítá a tvrdí, že jim kvůli poklesu spodních vod popraskaly domy.

Lidé žijící v blízkosti řeky, především na Parkánu, se bouří proti dalším úpravám koryta řeky Vltavy. Přitom před lety za ně sepisovali petice. Proč najednou otočili? „Popraskal nám barák. Po vybagrování koryta totiž klesly spodní vody. Znehodnotilo mi to dům. Žít v Americe, tak město a Povodí Vltavy zažaluju,“ konstatuje například Jan Petrášek, účastník jednání, které se v minulém týdnu konalo na městském úřadu na téma protipovodňová opatření. Zaplněnému sálu odpovídali na dotazy ředitel Povodí Vltavy Zdeněk Zídek, projektant Daniel Vaclík i starosta Dalibor Carda.

„Opatření proti stoleté vodě jsem od svého nástupu do čela města chápal jako povinnost vůči obyvatelům. Pokud ale o ně lidé, kteří byli v roce 2002 vytopení, nestojí, pak nemá smysl v nich pokračovat,“ reagoval během debaty starosta Carda, a vyvolal tím potlesk.

Názory z diskuse vezmou v potaz i českokrumlovští zastupitelé, kteří v nadcházejících dnech rozhodnou, zda se bude pokračovat ve čtvrté a páté etapě. Tyto fáze zahrnují zejména kritizovanou stavbu mobilních protipovodňových stěn a zvýšení nábřežních zdí. Nejvášnivější debata se točila kolem nových trhlin v domech na Parkánu. „Všechny fáze konzultujeme s odborníky. Praskliny nemusí být z poklesu vody. Může za ně třeba krutý mráz v letošní zimě nebo spousta jiných faktorů,“ odpovídal projektant Vaclík.

Spoustě obyvatel také chybí pohled památkářů na změny rázu historického jádra. Obávají se, že výsledky prací mohou ohrozit členství města v UNESCO. Upozorňoval na to například architekt Petr Pešek, který vyvolal diskusi svými články o vlivu spodních vod na narušení stability domů. „Díky tomu, že Krumlov zůstal přes 400 let zakonzervovaný, máme dnes velký turistický ruch. Ale současnými brutálními úpravami může genius loci města dostat na frak,“ podotkl Ondřej Meloun.

Podle Zídka z Povodí Vltavy je zrušení čtvrté a páté etapy nyní ještě možné. „Když projekt zrušíme, tak to ustojíme. Jen mě zaráží, že všechna jiná města úpravy chtějí, jen Krumlov už ne,“ divil se.

Na středečním setkání však zněly i opačné hlasy. „Pokud lidé nechtějí opatření na Vltavě, tak je udělejte u nás na Polečnici,“vyzval Pavel Fučík.

Práce na druhé českokrumlovské řece, která před deseti lety napáchala mnohem větší škody než Vltava, však komplikuje památkově chráněný historický mostek. Na Vltavě se v těchto dnech odehrává třetí etapa protipovodňových úprav. Výsledkem bude pohyblivý jez u Plášťového mostu.

Zdroj: regionální mutace Mladá fronta Dnes – jižní Čechy