Ministerstvo životního prostředí chce zkusit na vlastní kůži, co obnáší záměr vylepšit kus krajiny malou vodní nádrží na vlastním pozemku. Píší o tom Lidové noviny (LN).

Těžko totiž najít místo vzdálenější přírodě než křižovatku v Praze-Vršovicích, kde paradoxně úřad sídlí. Denně tudy projedou tisíce aut a do nákupního střediska proudí davy od rána do večera. Úřad chce na místo betonu před svým sídlem vybudovat přírodní jezírko, střecha by se měla zazelenit a vzniknout by měly i nádrže na zadržování dešťové vody. Jak ministr životního prostředí Richard Brabec, tak ministr zemědělství Miroslav Toman se shodují, že vyřízení stavebních povolení trvá v takovém případě neúměrně dlouho, a oba to chtějí změnit.„Chceme podpořit udržení vody v krajině, a proto hodláme urychlit povolování pro stavby malých rybníků na vlastním pozemku,“ řekl LN ministr Toman.

Kdo se rozhodne na svém pozemku zbudovat rybník či malou nádrž do dvou hektarů rozlohy a obejde se bez státních dotací, nebude potřebovat stavební povolení vůbec. Nahradí je mnohem jednodušší ohlášení, a to „také tam, kde rybník kdysi historicky byl, byrokracie v takových případech musí zmizet,“ řekl LN ministr Toman. Druhý zmíněný příklad se často týká obcí, které se do obnovy zaniklých krajinotvorných prvků už pouštějí. Třeba v Přibyslavicích v Jihomoravském kraji či v Dřevohosticích u Přerova.

Oba ministři poukazují na to, že stavba malé vodní nádrže trvá sotva pár měsíců, zatímco vyřízení všech papírů může zabrat rok, dokonce i tři. Budování vodních nádrží, rybníků, tůní i mokřadů je součástí strategie, jak bojovat se suchem. Odborníci se shodují, že epizody sucha se budou opakovat čím dál častěji. Hledají se proto cesty, jak zadržet vodu, které k nám sice padá pořád stejně, srážky jsou ale jinak rozložené. Voda spadne v podstatě naráz v podobě přívalových dešťů a nemá šanci se vsáknout. „Stovky lidí, ať už zemědělců, majitelů pozemků, nebo zahrádkářů chtějí na své půdě udělat malou přírodní nádrž, ale kolikrát je administrativa odradí, protože je to strašně náročné. Stát by rozhodně neměl komplikovat život lidem, kteří si za svoje peníze chtějí něco postavit. I proto si tím teď chceme sami projít a vyzkoušet si, jak dlouho to trvá. A kromě toho osvěžíme vzduch před ministerstvem,“ říká Brabec.

Kromě zadržení vody i malé nádrže osvěžují krajinu, protože se u nich udržuje větší vlhkost či ranní mlha a navíc nabízejí útočiště zvířatům i rostlinám. Často přitom slouží také i jako požární nádrže nebo zdroj vody pro lokální zavlažování. Sucho zasáhlo letos v srpnu 94 procent české krajiny, přičemž na 70 procentech území je extrémní. Navíc se letos dostavilo brzy, už v dubnu. Množství vody v řekách a potocích bylo na spodních hranicích v květnu, přičemž v srpnu postihlo hydrologické sucho polovinu toků. Letošku navíc předcházely mírné zimy, takže se nestačily ani doplnit zásoby spodních vod.

Nedostatek povrchových vod spolu s podzemními by byl za normálních okolností klimatickou anomálií. Jenže přidává se klimatická změna, celkové oteplení a nárůst počtu tropických dní. „Kromě vyšších teplot, což letos zažíváme na vlastní kůži, je jedním z předpokládaných jevů nedostatek vláhy v krajině. To se nyní naplňuje bohužel měrou vrchovatou,“ říká klimatolog Miroslav Trnka z vědeckého týmu projektu Intersucho.cz.   I proto ministerstva životního prostředí a zemědělství podporují nejen výstavbu rybníků, ale například i tůní a mokřadů dotacemi. Jen v poslední letošní výzvě k tomuto účelu resort životního prostředí vyčlenil 365 milionů korun.

Zdroj: Lidové noviny, ilustrační foto (malý rybník na soukromém pozemku) Naše voda – Nina Havlová