Kvalita podzemních vod se loni mírně zlepšila, nadlimitní hodnoty některé ze sledovaných látek odborníci naměřili u 82,6 procenta sledovaných vrtů a pramenů. Předloni jich bylo znečištěno 86,8 procenta. Nejhorší je nadále situace u mělkých vrtů, nad limity je 96 procent z nich.

Měřilo se na celkem na 696 objektech. Uvádí to zpráva o stavu vodního hospodářství, kterou v úterý projedná vláda. Jakost vod ovlivňuje například znečištění ze zemědělského hospodaření.

„Počty objektů s překročením limitů u alespoň jednoho sledovaného ukazatele pro podzemní vodu za rok 2017 jsou nepatrně nižší oproti předcházejícímu roku, snížil se počet lokalit s nadlimitními hodnotami monitorovaných látek, především u pramenů a hlubokých vrtů,“ píše se ve zprávě.

Podle ní dochází k přirozenému odvodňování pramenů. Mělké vrty jsou soustředěné hlavně v říčních naplaveninách Labe, Orlice, Jizery, Ohře, Dyje, Moravy, Bečvy, Odry a Opavy. „Tyto podzemní vody jsou snadno zranitelné, s vyšší hydraulickou vodivostí a s rychlým postupem znečištění. Hluboké vrty jsou soustředěny především v oblastech České křídové pánve, Českobudějovické a Třeboňské pánve a monitorují jakost podzemních vod s hlubinným oběhem. Přímá zranitelnost těchto vod není příliš velká, neboť kontaminace se zde projevuje až po delším časovém intervalu,“ dodává materiál.

Od devadesátých let do loňska se podařilo snížit vypouštěné množství nebezpečných a zvlášť závadných látek. „K významnému poklesu došlo také u makronutrientů (dusík, fosfor) vlivem nové technologie čištění odpadních vod (u nových a intenzifikovaných čistíren odpadních vod se cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu),“ upozorňuje zpráva. Přímo loni se zhoršila většina ukazatelů, zlepšilo se pouze celkové množství fosforu a ukazatel nerozpuštěných látek sušených při 105 stupňů Celsia.

Česká krajina je v současnosti stále častěji vystavovaná působení sucha nebo extrémních srážek následovaných povodněmi. „Jedním z klíčových faktorů, který zvyšuje zranitelnost území a společnosti vůči změně klimatu, je současný stav zemědělské krajiny a zemědělské hospodaření, které má současně značný potenciál dopady změny klimatu zmírňovat,“ dodává dokument, který předkládají ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Ministerstvo zemědělství chce od ledna zpřísnit ochranu půdy proti erozi. Plochy spadající do ochrany se zvětší na 25 procent výměry zemědělské půdy, zatímco nyní jsou na 10,5 procenta. Zemědělci, kteří pěstují rizikové plodiny na mírně erozně ohrožených půdách, budou muset mít širší ochranné pásy, na kterých se pěstují vhodné plodiny jako pícniny nebo tráva. Doposud musely mít šířku minimálně 12 metrů, od ledna to bude 22 metrů.

Ministerstvo také dokončuje spolu s resortem životního prostředí protierozní vyhlášku. V ní by podle návrhu, který úřad plánuje poslat na jednání vlády, měla být podmínka, že principy protierozní ochrany půdy se budou muset řídit všichni, kdo na půdě hospodaří, nejenom příjemci dotací. Nejvyšší možná pokuta za porušení vyhlášky by činila milion korun, o výši by měla rozhodovat obec s rozšířenou působností spolu se státní správou.

Podle údajů ministerstva zemědělství je vodní erozí v ČR ohroženo až 60 procent zemědělské půdy, větrnou deset procent, přičemž v ohrožených až nejohroženějších kategoriích je přibližně 35 procent území. „Maximální ztráta půdy v České republice je vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což při vyčíslení škod způsobených na majetku a finančním vyjádření ztráty půdy na základě ceny zeminy představuje škody až na úrovni 10 mld. Kč ročně,“ dodává materiál.

Zdroj: ČTK,ilustrační grafika: wikimedia commons, Pastuszek