V Česku dochází k erozi půdy a svým dílem tomu přispívá i charakter českého zemědělství. Jak přitom uvádí deník Hospodářské noviny (HN), například na úpatí svahu na jižní Moravě měřili odborníci z České zemědělské univerzity v Praze tři a půl metru nánosu půdy, který se tam nahromadil už od dob prvních zemědělců.

„Skoro polovinu materiálu, který tam leží, způsobil odnos za posledních sedmdesát let, přestože to předtím trvalo řádově tisíce let,“ vysvětluje v rozhovoru pedolog Vít Penížek. Ten se v rozhovoru pro HN mimo jiné vyjádřil ke zvýšenému riziku eroze na velkých lánech, které jsou pro zemědělství v ČR typické.

„Čím má voda delší dráhu odtoku, tím víc materiálu s sebou nabírá. Část půdy se zachytí v dolní části pozemku, část odteče a zaplaví vesnici, zanese rybník bahnem a část zmizí vodními toky někam mnohem dál. Na jižní Moravě jsme dělali výzkum. Na úpatí svahu jsme měřili pohřbenou původní půdu. Je tam naneseno zhruba tři a půl metru materiálu. Tyto nánosy se tam hromadí už někdy od doby kamenné, kdy lidé začali se zemědělstvím. Zjistili jsme, že z těch tří a půl metru vznikl minimálně metr a půl za posledních sedmdesát let. Skoro polovinu materiálu, který tam leží, tedy způsobil odnos za posledních několik desítek let, přestože to předtím trvalo řádově tisíce let. A to je samozřejmě dané i skladbou plodin, která se pěstovala a pěstuje – to znamená kukuřice, cukrovka a další širokořádké plodiny, které jsou z hlediska eroze nebezpečné,“ konstatoval pedolog.

Celý rozhovor si můžete přečíst na: https://archiv.ihned.cz/c1-66249040-na-sucho-se-muzeme-pripravit-nevime-ale-jak-se-bude-klima-vyvijet

Ilustrační foto (eroze) archiv Naše voda