Na výstavě Naše pole po oba dny probíhaly semináře, které byly věnovány vláhovým nárokům polních plodin a hospodaření s půdní vodou. Připomíná to týdeník Zemědělec.

Kromě přednášek si návštěvníci mohli prohlédnout také způsoby, které se využívají ke sledování monitoringu vodního stresu a hlavních parametrů půdy. Předvádělo se rovněž zadešťovací zařízení nebo možnosti, jak sledovat porostní srážky. Rostlinný pokryv výrazně ovlivňuje způsob, jakým dopadne voda na půdu. Porostní srážka zahrnuje okap vody z listů, přímý propad srážky na půdu a stok vody po rostlině. Ten výrazně ovlivňuje koloběh vody a živin ve fytocenózách a erozní procesy, vysvětlovala cedulka u příslušené části prezentační plochy. Znalost průběhu porostní srážky lze využít více způsoby. Například lze porost strukturovat tak, aby vodu využíval efektivně. Je také možné cíleně vytvořit infiltrační zóny pro její zasáknutí, nebo aplikovat hnojiva tak, aby porostní srážku co nejlépe využila. Návštěvníci si mohli také prohlédnout, jak se stanovuje infiltrace vody do půdy. Znalost tohoto parametru lze prakticky využít například pro odhad erozních rizik. Zásadní vliv na infiltraci má technologie zpracování půdy a prokořenění profilu. Zhoršená infiltrace je spojena se zhutněním půdy.

Se srážkami souvisí i takzvaná kapková eroze. Dešťová kapka totiž při dopadu působí určitou silou na povrch půdy, zhutňuje její horní vrstvu a rozstřikuje materiál do stran. Také znalost tohoto parametru je využitelná při stanovení rizik erozních procesů, kapkovou erozi zásadně ovlivňuje struktura a vývoj porostu. Snižuje ji přítomnost rostlinných zbytků, živých rostlin a větších částic na povrchu půdy.

Pro kvalitu půdy má význam stabilita půdních agregátů. Slouží k hodnocení náchylnosti půdy k rozplavování a umožňuje relativní porovnání stability různých zemědělsky obhospodařovaných půd. Pro určení této hodnoty se využívá více postupů, často metodou je prosévání půdy za mokra. Prakticky lze výsledky využít pro zjištění vlivu hospodaření na tvorbu a stabilitu půdních agregátů, tedy jak se projevilo hnojení, osevní postup, zpracování půdy a podobně. Určuje také odolnost půdy vůči degradaci povrchové vrstvy vlivem deště, což opět umožní určit míru erozního rizika na pozemku.

Míru dostupnosti vody pro rostliny určuje hodnota vodního potenciálu půdy. Přesněji řečeno se jedná o sílu, kterou musí rostlina překonávat, aby vodu z půdy získala, a sílu, která určuje distribuci půdní vlhkosti a transport roztoků půdou. Hodnota vodního potenciálu půdy se nejčastěji vyjadřuje v jednotkách tlaku a v záporných hodnotách. Pokud je například 0 MPa, jedná se o plnou vodní kapacitu, všechny póry jsou naplněny vodou a rostlina má problémy s dostatkem kyslíku. Jestliže se hodnoty pohybují v rozmezí -0,005 až-0,015 MPa, jedná se o polní vodní kapacitu, voda se nachází v kapilárních pórech a rostlina má dostatek vody a vzduchu. Bod vadnutí nastává při hodnotě -1,5 MPa, kdy transpirace převyšuje příjem vody rostlinou, která vadne.

Dále se návštěvníci expozice mohli seznámit s tím, k čemu se využívá penetrometrie a termometrie, jaké je praktické využití multispektrálních metod měření, jak se stanovuje objemová vlhkost půdy, nebo jaký má smysl vodní potenciál rostlin. Seznámit se mohli také s meteorologickou sítí Isidor, která monitoruje teploty a srážky. Je založena na automatických meteorologických stanicích, které jsou doplněny podpůrnými automatickými stanicemi. Projekt vznikl na základě požadavků zemědělských subjektů, se kterými spolupracuje Centrum precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze. Jedná se o otevřenou meteorologickou síť pro zemědělce, poradenské a výzkumné organizace a podobně.

Zdroj: Zemědělec, ilustrační foto (simulátor deště) Naše voda – Nina Havlová